Praha – Americký prezident Barack Obama se v souvislosti s plánovaným podpisem bilaterální smlouvy o omezování strategických zbraní v české metropoli zřejmě zdrží nejméně dva dny. Návštěva americké hlavy státu přesně po roce by se tak nemusela omezit pouze na formální akt podpisu dokumentu s ruským protějškem Dmitrijem Medveděvem, jak některé diplomatické zdroje napovídaly. Také český ministr zahraničí Jan Kohout dnes v pořadu Interview ČT24 naznačil, že během setkání vysokých státníků očekává vzájemné jednání mezi českou stranou a prezidentem USA i jeho administrativou o započatých projektech z loňského roku. Stejný zájem Kohout očekává také od zástupců Ruské federace.
Obama si pobyt v Praze zřejmě protáhne kvůli dalším schůzkám
Moskva a Washington v pátek oznámily, že prezidenti Obama a Medveděv chtějí v Praze 8. dubna podepsat dohodu o omezení jaderných arzenálů. Detaily summitu se podle diplomatů i české prezidentské kanceláře teprve připravují. „Je třeba říci, že některé informace, které máme v tuto chvíli k dispozici, nemůžeme z bezpečnostních důvodů zatím zveřejňovat. Vše nasvědčuje tomu, a já předpokládám, že místem podpisu bude Pražský hrad,“ naznačil ministr. Hovořil také o Obamových pohnutkách vybrat si českou metropoli jako hostitelské místo dohody dvou jaderných velmocí. Druhým kandidátským městem měl být údajně Kyjev. Obama se však pro Prahu rozhodl na základě loňského klíčového proslovu na Hradčanském náměstí a také pozici České republiky jako spojenecké země v rámci aliance.
Jan Kohout:
"Myslím, že to nebude příležitost pro nějaké zásadní projevy, jaké jsme tady měli loni v dubnu, ale k proslovům z obou stran určitě dojde. Ta smlouva má jednak význam strategický, jednak symbolický a také politický. Jistě budou chtít oba prezidenti sdělit, jakým směrem se bude jejich další spolupráce ubírat."
Obama před rokem přijel do Prahy na summit s Evropskou unií. Prahu si tehdy ale vybral také jako místo, kde pronesl ostře sledovaný projev, v němž vyzval k jadernému odzbrojení. Nyní dojednaná smlouva s Ruskem je jakýmsi symbolickým završením této jeho snahy. Setkáním se zástupci středoevropských zemí by Obama mohl tlumit obavy, že nová dohoda s Ruskem znamená oslabení spojeneckých svazků USA ke střední Evropě.
Obama: Jsem rád, že ČR souhlasila s hostitelstvím ceremonie
Po roce intenzivních rozhovorů se USA a Rusko dohodly na nejrozsáhlejší smlouvě o kontrole zbrojení za posledních dvacet let, zdůraznil Obama na dnešní tiskové konferenci. Připomněl, že od nástupu do prezidentského úřadu se snažil o nový start ve vztazích s Ruskem. „Spolupracujeme v Afghánistánu, koordinujeme naše hospodářské úsilí prostřednictvím skupiny G-20, vyvíjíme společný tlak na Írán, aby dodržoval své závazky,“ uvedl. Dokončení smlouvy je podle něj také signálem ostatnímu světu, že USA a Rusko hodlají jít v čele úsilí o nešíření jaderných zbraní.
Smlouva nelimituje testování, vývoj ani rozmístění protiraketového štítu
Nové limity zbraní by mělo podle smlouvy představovat 1 550 jaderných hlavic (snížení ze současných 2 200). Počet rozmístěných strategických nosičů jaderných zbraní (letounů, raket a ponorek) se sníží na 700 kusů, spolu s nerozmístěnými celkem na 800 kusů. Smlouva bude platiti 10 let a zároveň by neměla nijak omezovat stávající nebo plánované americké projekty raketové obrany, což byl jeden z nejspornějších bodů dlouhého vyjednávání. Podle dřívějších informací by problému amerického protiraketového štítu měl být věnován jeden z doprovodných dokumentů.
Smlouva nijak nelimituje testování, vývoj ani rozmístění protiraketového štítu ani vývoj plánovaných amerických konvenčních raket dlouhého doletu. V prohlášení Kremlu se ale praví, že ve smlouvě bude „v právně závazné formě zakotveno stanovisko o vzájemné souvislosti strategických útočných a obranných zbraní“, tedy protiraketové obrany.
Hlavní body americko-ruské smlouvy:
Strukturu svých strategických zbraní si může každá strana určit v rámci stanovených souhrnných limitů:
- maximálně 1 550 jaderných hlavic;
- kombinovaný limit 800 kusů pro rozmístěné a nerozmístěné strategické nosiče jaderných zbraní (rakety, letadla a ponorky);
- samostatný limit 700 kusů pro rozmístěné strategické nosiče jaderných zbraní.
GALERIE
Jan Kohout