Podle informačního zákona lze nově žádat o nepravomocné rozsudky

Brno - Lidé mohou podle zákona o svobodném přístupu k informacím nově žádat také o nepravomocné rozsudky a úřady by jim měly vyhovět. Ústavní soud (ÚS) totiž vypustil ze zákona omezení pouze na pravomocné rozsudky. Změna vstoupí v platnost v den vyhlášení nálezu ve sbírce zákonů. Podle ÚS nebylo paušální omezení práva na informace nezbytné. Soudy se nyní musejí zabývat okolnostmi každého jednotlivého případu. Nález ÚS nebyl jednomyslný, rozhodnutí padlo těsnou většinou devíti soudců z 15.

Ústavní stížnost spojenou s návrhem na změnu zákona podal náměstek ministra životního prostředí František Korbel. Zákon v napadené části stanovoval to, že „povinné subjekty neposkytnou informace o rozhodovací činnosti soudů, s výjimkou pravomocných rozsudků.“ Korbel požadoval vypustit z normy slovo „pravomocných“. Soud mu vyhověl.

„Rozhodnutí ÚS přináší výrazné otevření justice, posílení transparentnosti justice, a tím pádem i veřejné kontroly,“ řekl Korbel. Žadatelé se podle něj nyní dostanou k informacím, které potřebují, ještě před úplným uzavřením případu. „Soudní řízení se ocitá pod kontrolou veřejnosti nejenom na svém konci, ale také v celém průběhu,“ uvedl Korbel.

Korbelův návrh souvisí s kauzou pochybného prodeje majetku bývalého Fondu dětí a mládeže (FDM). Korbel se v roce 2006 obrátil na ministerstvo financí a požadoval kopie všech rozsudků o žalobách státu proti lidem, kteří odkoupili majetek zaniklého FDM. Ministerstvo vydalo pouze dva pravomocné rozsudky. Ostatní odmítlo poskytnout s vysvětlením, že ještě nejsou pravomocné.

Korbel proto podal správní žalobu, kterou zamítl Městský soud v Praze. Názor pražských soudců poté potvrdil i Nejvyšší správní soud, který uvedl, že zákaz poskytování nepravomocných rozsudků pramení ze snahy nezasahovat do rozhodovací činnosti soudů před definitivním uzavřením kauz. Podle Korbela ale není omezení práva na informace v tomto případě nutné. Citlivé nebo tajné informace, které rozsudky často obsahují, chrání jiné právní normy, například zákony v oblasti ochrany osobnosti, soudnictví ve věcech mládeže, zacházení s utajovanými informacemi a osobními údaji.

ÚS se nyní vrátí ke konkrétnímu Korbelovu sporu o informace. Korbel však připouští, že požadované dokumenty vlastně už nyní nepotřebuje. V dané věci již soudy pravomocně rozhodly a dříve rozkolísaná judikatura se ustálila. „Já jsem tu věc dovedl až k ÚS pro její přesah a pro obecné přesvědčení, že je dobře, aby veřejnost měla přístup už k nepravomocným rozsudkům,“ uvedl Korbel.


Kauzou údajně pochybného prodeje nemovitostí bývalého Fondu dětí a mládeže se začal loni zabývat Obvodní soud pro Prahu 1. Fond vznikl v roce 1993 a převzal majetek někdejšího Svazu socialistické mládeže (SSM). Likvidátor fondu Pavel Žák podle žalobců v roce 2004 neoprávněně uzavřel 36 kupních smluv a za nevýhodné ceny prodal státní pozemky, rekreační objekty a další nemovitosti. Údajně tím způsobil škodu přes 215 milionů korun. Žák obvinění odmítá.