Pernes chce zpřístupnit miliony záznamů a badatelnu v Brně

Praha - Nový ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Jiří Pernes na dnešní tiskové konferenci reagoval na současné dění v ústavu a představil vizi jeho fungování. Chce především zpřístupnit digitální kopie 14 milionů dokumentů komunistické rozvědky, otevřít vědeckou badatelnu v Brně, provést finanční a personální audit, který má zefektivnit fungování ústavu, a také přistoupit k reorganizaci vědecké práce. Zároveň čelil ostré kritice své osoby kvůli možnému plagiátorství i studiu VUML.

Právě zveřejnění digitalizovaných archiválií Pernes uvedl na počátku výčtu svých plánů. V ústavu je podle něj výkonná digitalizační jednotka, která je schopna dělat desetitisíce kopií. „Ale je tu poměrně málo lidí, kteří digitalizované kopie připravují pro zveřejnění,“ uvedl. V Brně by také měla podle nového ředitele vzniknout badatelna Archivu bezpečnostních složek, která by měla sloužit zájemcům z Moravy, Slezska, Slovenska i z jiných sousedních zemí. Během následujících měsíců se také uskuteční finanční a personální audit.

Kromě představení svých priorit ve funkci se Pernes vyjádřil také k personálním změnám, které provedl hned po svém nástupu. Změny prý provedl v souladu se zákoníkem práce a týkaly se především lidí, kteří byli spjati s věcmi a úkony, které on jako nový ředitel neakceptuje, například rekonstrukcí ředitelské kanceláře za téměř milion korun a některé prohrané soudní spory. Členství ve vědecké radě instituce už nabídl několika českým i zahraničním osobnostem, jejichž jména v dohledné době oznámí.

Video Reportáž Karla Rožánka
video

Reportáž Karla Rožánka

Personální změny by ve středu měla projednat rada ústavu. V úterý se kvůli tamní situaci bude konat veřejné slyšení petičního výboru Senátu. Jeho hlavním tématem je petice za vypsání nového výběrového řízení na funkci ředitele ÚSTR a zrušení výsledku řízení, v němž byl vybrán Pernes. Stoupenci i odpůrci Pernese zorganizovali několik petic. Nového ředitele podpořilo na sedmdesát historiků a archivářů. Naopak nejméně tři lidé se v souvislosti se jmenováním Pernese vzdali členství ve vědecké radě ústavu.

Je studium VUML zásadní překážka? Není, tvrdí Pernes

Pernes od nástupu do funkce počátkem dubna čelí kritice především za to, že při výběru šéfa úřadu údajně zatajil předlistopadové studium komunistické Večerní univerzity marxismu-leninismu. Pernes na brífinku uvedl, že v každém případě studium ze zákona nezakládá překážku pro výkon funkce ředitele. Při výběrovém řízení prý navíc nebyl on ani žádný jiný uchazeč na tento fakt tázán. Naopak poukázal na fakt, že nebyl členem ani kandidátem komunistické strany a ani neposlupracoval s StB, přestože ta o to stála.

Brífink se vyostřil ve chvíli, kdy přišla řeč na možné plagiátorství, kterého se měl Pernes dopustit, když ve své publikaci Až na dno zrady: Emanuel Moravec čerpal z diplomové práce Josefa Vytlačila. Pernes palgiátorství odmítl jako naprosto neopodstatněné, zejména to s ohledem na metodiku práce - neboť vycházet ze stejného zdroje může i více autorů. S tím ale nesouhlasí zejména zástupci Iniciativy neustrčených, kteří na brífinku vystoupili se srovnáním obou prací. „Jelikož jste pouze opisoval asi 46 procent ze studenta Vytlačila, tak jste převzal i chyby,“ tvrdí člen iniciativy Mirek Vodrážka.

Bývalý ředitel Žáček čelí trestnímu oznámení

Bývalý ředitel ústavu Žáček čelí trestnímu oznámení, které podal publicista Petr Uhl. Ze zveřejněného textu člena vědecké rady ústavu Viléma Prečana totiž podle Uhla plyne podezření, že se v souvislosti s odchodem Žáčka z vedení ústavu převedly na soukromé nosiče miliony stran archivních materiálů v elektronické podobě. Možným motivem by podle publicisty mohl být úmysl zneužít písemnosti komunistické Státní bezpečnosti.