Baxa: Třicetiletí holobrádci bez životních zkušeností nemohou být soudci

Praha – Věková hranice pro vstup do soudního taláru by se podle předsedy Nejvyššího správního soudu Tomáše Baxy měla zvýšit, čemuž by měl odpovídat i vyšší věk pro odchod do důchodu. Uvedl to v Otázkách Václava Moravce. Reagoval tak na návrh ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila, který chce naopak věkovou hranici pro výkon funkce soudce snížit z dosavadních 70 na 65 let. Pospíšil tento týden představil i další změny. Podle prezidenta Soudcovské unie Tomáše Lichovníka jsou některé nápady dobré, ucelenou koncepci reformy justice ale nepředstavují. Baxa přesto doufá, že po letech bezradnosti a nečinnosti přijde díky silné vládě konečně čas na opravdu zásadní reformy.

Věková hranice pro vstup do taláru je dnes třicet let, mezi soudci se ale začíná mluvit o pětatřiceti až čtyřiceti: „Musíme zvýšit věk pro vstup do taláru, protože ti holobrádci bez životních zkušeností nemohou být soudci… Od absolvování právnické fakulty do vstupu do soudcovské funkce by měla být čitelná nějaká profesionální dráha, aby se mohlo říct, zda právník obstál,“ domnívá se Baxa. To ale podle něj zároveň předpokládá, že se posune i věk odchodu do důchodu.

Soudy zahlcují spory o stokoruny, náklady ale jdou do tisíců

Mezi hlavní úkoly považuje Pospíšil odlehčení soudům, které jsou přetížené. Vymáhání pohledávek by se proto například mělo přenést ze soudů na exekutory. Nyní totiž soudy často zahlcují spory o naprosto bagatelní částky. Soudní proces je přitom podle Lichovníka naprosto stejný, bez ohledu na to, zda jde o tisíc korun, nebo sto milionů. „To je nesmírně drahý systém na to, aby se každá částka vymáhala soudně,“ upozornil. Jako příklad uvedl vymáhání třicetikorunových poplatků, kde jen náklady řízení představují tisíce. Podobné spory by se podle něj měly projednávat buď jednodušším způsobem, nebo by měl každý zvážit, „zda má smysl se soudit kvůli třiceti korunám“.   

Tomáš Baxa:

„Soudní poplatky jistě mají svoji regulatorní funkci, aby se lidé nesoudili o hlouposti, na druhé straně nesmí být tak vysoké, aby znemožnily přístup k soudu.“

Ministerstvo mimo jiné i proto počítá s tím, že se například zdraží soudní poplatky, které by měly zohlednit náročnost jednotlivých typů soudního řízení. Soudní poplatek by se také nemusel vracet zpět celý, podle náměstka ministra spravedlnosti pro ekonomiku Pavla Kasíka by se tím snížil i počet „šikanózních žalob“. Stínový ministr za ČSSD Jiří Dienstbier mladší ale oponuje, že se pak sociálně slabší lidé nebudou moci dobrat práva. Lidé by navíc mohli žádat o osvobození od poplatků, což by podle Baxy soudní systém zase zatížilo. Na druhou stranu připustil, že v České republice jsou nyní soudní poplatky poměrně nízké.

Soudce trápí i další snižování platů. Jejich unie už proto pohrozila, že pokud k takovému kroku dojde, neobejde se bez podávání stížností, které mohou skončit u Ústavního soudu. Ministr financí sice připustil, že by v takovém případě uvažoval o speciálním zákonu na odměňování soudců, aby jejich platy nebyly na ústavní činitele vázány. Baxa s Lichovníkem se ale shodli, že největší problém není v zahrnutí soudců mezi ústavní činitele, ale v neúctě k právu: „Zákon dnes nic neznamená. Dnes platí, zítra neplatí,“ uvedl Lichovník.  

Platy soudců se odvíjejí od roku 2005

Ústavní soud už několikrát rozhodl, že plat soudce nemá být předmětem politických tahanic a má být stabilní nesnižovatelnou veličinou. Důvody, proč se soudcům platy stále snižují nebo zmrazují, jsou ale pokaždé jiné. Jejich úroveň se odvíjí od roku 2005. Nedávno se jim platy snížily o čtyři procenta, teď mají o dalších pět.