Brno - Britka Trudie Bryksová, vdova po válečném hrdinovi a oběti komunismu Josefu Bryksovi, neuspěla ve sporu o odškodnění za nepřiměřenou délku soudní rehabilitace jejího manžela. Žádala jeden milion korun, avšak Obvodní soud pro Prahu 2 a Městský soud v Praze jí peněžní zadostiučinění nepřiznaly - pouze konstatovaly porušení práv. Nejvyšší soud (NS) koncem října zamítl bez veřejného jednání dovolání Bryksové.
Vdova po oběti komunismu nezískala odškodné za délku rehabilitace
Pilot Bryks zemřel v roce 1957 na infarkt jako politický vězeň. Odpykával si třicetiletý trest za přípravy úkladů, vojenské zrady a zběhnutí. Odsouzení mělo politický podtext, Bryks byl jako bývalý britský pilot nepohodlnou osobou. V roce 1991 soudy Brykse částečně rehabilitovaly, ponechaly v platnosti jen výrok o zběhnutí.
Plné rehabilitace se Bryksova rodina dočkala až v roce 2006. Podle žaloby šlo o nepřiměřeně dlouhou dobu. Soudy při rozhodování o odškodnění sice uznaly, že rehabilitace trvala příliš dlouho, ale upozornily na to, že sama Bryksová k řízení o plné rehabilitaci přistoupila až v roce 2005, tedy několik měsíců před rozhodnutím, a na průtahy si předtím nestěžovala. Proto prý nemá nárok na odškodnění.
„V případě osob, které přistoupily do řízení vlastním jménem, se celková doba řízení odvíjí až od toho okamžiku, kdy se taková osoba stala účastníkem řízení, nikoliv od okamžiku, kdy řízení bylo zahájeno,“ stojí v rozhodnutí Nejvyššího soudu. Nyní zbývá Bryksové ještě teoretická možnost podat ústavní stížnost.
Podle advokáta Bryksové Lubomíra Müllera Nejvyšší soud zredukoval své rozhodování na málo významnou drobnost a nedostatečně zohlednil morální rozměr případu. Milion korun měl podle Müllera odškodnit Bryksovou za postup českých úřadů a soudů v celých uplynulých 60 letech. Komunisté Bryksové prakticky zničili život, míní Müller. „Přišla o muže po třech letech manželství, za dalších devět let bídně zahynul ve vězení. Ona už se nikdy nevdala,“ uvedl.
Hrdinovi se stalo osudným komunistické vězení
Bryks, jenž byl předloni in memoriam povýšen do hodnosti brigádního generála, je pro znalce vojenské historie výjimečnou postavou díky své odvaze a nezlomnosti. Po útěku z Československa se stal pilotem v britském letectvu. V roce 1941 byl sestřelen a uvězněn. Opakovaně se pokoušel o útěk z německého lágru, jednou se mu dokonce podařilo připojit k polským odbojářům, ale byl znovu zatčen.
Bryks Němce mátl falešnými identitami - dvakrát byl dokonce pod cizím jménem odsouzen k smrti, nicméně oprátce unikl. Mnohokrát byl bit a mučen. Po válce o něm v Británii natočili film Srdce v zajetí. Osudným se mu stalo komunistické vězení a uranové doly. Bryks byl nejprve v roce 1949 odsouzen za vojenskou zradu a zběhnutí k deseti rokům vězení. Kvůli údajnému pokusu o útěk z vězení mu pak soud uložil ještě 20 let vězení za velezradu.
Nároky Bryksové se Nejvyšší soud zabýval i loni, kdy vrátili na začátek spor o stotisícové odškodnění za Bryksovu smrt. Bryksová odškodnění původně nezískala kvůli promeškaným lhůtám. Soudci NS tehdy kritizovali kolegy z pražských soudů za přílišný formalismus a poukázali na „lidský a morální rozměr“ případu.
Odškodění 100 000 korun je díky tomu již vyplaceno, uvedl Müller. Nedávno se také Bryksové podařilo získat úspory, které měl její manžel na vězeňském kontu. Teprve v prosinci 2007 jí ministryně obrany Vlasta Parkanová přiznala nárok na vdovský důchod. Vojenský úřad sociálního zabezpečení předtím nárok odmítal, protože podle lékařské zprávy nebyla prokázána příčinná souvislost mezi úmrtím Brykse na infarkt a jeho vězněním.
Josef Bryks