Do čela obměněného Senátu usedne Štěch

Praha - Novým předsedou horní parlamentní komory byl dnes podle očekávání zvolen sociální demokrat Milan Štěch. Dosavadní místopředseda horní komory a bývalý šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) neměl při volbě protikandidáta. ČSSD letošními volbami získala v Senátu poprvé sama nadpoloviční většinu 41 hlasů, Štěch v tajné volbě dostal 69 hlasů. Šéf Senátu Štěch chce přispět k tomu, aby se vláda s opozicí sblížily v názorech na další reformní kroky. Podle něj by to zemi velmi prospělo. Stávku odborářů, plánovanou na 8. prosince, podle svých slov novopečený šéf Senátu podporuje, účastnit se jí ale nebude - bude řídit senátní schůzi.

Členové ostatních senátorských klubů tak v duchu dohody o povolebním uspořádání Senátu respektovali právo ČSSD obsadit předsednické křeslo. Sedmapadesátiletý Štěch se stal prvním zástupcem sociální demokracie v čele horní komory od jejího obnovení v roce 1996. Od tohoto roku je Štěch jejím členem.

Petr Vícha o Milanu Štěchovi:

„Předseda Senátu je druhou nejvýše ústavně položenou funkcí v našem ústavním systému. A je nezbytné, aby ji zastával člověk, který je zralý, zkušený, za jehož prací v minulosti je možné se ohlédnout a vidět výsledky.“

Video Petr Pithart ve Studiu ČT24
video

Petr Pithart ve Studiu ČT24

Připomenul to i předseda senátorů ČSSD Petr Vícha v nominační řeči. Štěch je podle něj člověk čitelný se známými názory, člověk, který má důvěru občanů. Jako důkaz uvedl to, že Štěch svůj mandát senátora za Pelhřimovsko dokázal dvakrát výrazně obhájit. Štěch byl před rokem 1989 v komunistické straně. „Je to trochu neštěstí, které potkává Českou republiku, že se bývalí komunisté dostávají k vysokým funkcím,“ komentoval to bývalý šéf horní komory Přemysl Sobotka (ODS).

Z pěti místopředsednických postů obsadily ČSSD a ODS po dvou, lidovci mají jeden

Senát zvolil i všech pět kandidátů na místopředsedy Senátu, nejvíce hlasů obdržel předchozí šéf Sobotka, který bude podle dohod senátorských klubů o povolebním uspořádání prvním místopředsedou. Místopředsedkyněmi se staly Alena Palečková (ODS) a Alena Gajdůšková z ČSSD, pětici doplňují stranický kolega Gajdůškové Zdeněk Škromach a lidovec Petr Pithart. Ten, stejně jako Gajdůšková, své místopředsednické křeslo obhájil. Senátoři si tedy nevzali příklad z dolní komory parlamentu, která je počtem členů víc než dvojnásobná, ale místopředsedy má kvůli úsporám už jen tři.

Senát je ode dneška znovu kompletní, má po půlroce opět 81 právoplatných členů. Všech 27 senátorů, kteří uspěli při říjnové obměně třetiny horní komory, složilo na její první schůzi v novém funkčním období ústavou předepsaný slib. Tím se ujali v plném rozsahu svého mandátu, získali mimo jiné právo hlasovat.

Petr Pithart ve Studiu ČT24:

0„Bude to velká zkouška Senátu, resp. klubu ČSSD, který v něm má dnes absolutní většinu. Budou totiž v pokušení to, tak říkajíc, válcovat. Oni ale už několikrát po senátních volbách prohlásili, že to dělat nebudou, já nemám důvod jim nevěřit. To znamená, že se rozpravy nebudou znemožňovat, nebo zkracovat, i když bude výsledek jasný… Věřím, že v té zkoušce obstojíme, v takovém případě by to znamenalo, že Senát už skutečně dozrál k dospělosti.“

Horní komora bude mít v novém funkčním období i nadále devět výborů. Komisí bude mít sedm, tedy o dvě méně. TOP 09 dnes neprosadila zachování komise na podporu demokracie ve světě, senátoři se rovněž rozhodli zrušit komisi pro posouzení ústavnosti KSČM.


ODS, která byla po šest let dominantní silou v horní komoře, má 25 senátorů. Klub KDU-ČSL disponuje šesti hlasy, v klubu TOP 09 a Starostové je pět senátorů. Zbývající čtyři senátoři zastupují rovným dílem KSČM a hnutí Severočeši.cz.