Praha – Původně měla pečovat o chudé a sirotky, nyní patří mezi nejvýznamnější a největší nemocnice v hlavním městě i v celém Česku. Řeč o Všeobecné fakultní nemocnici v Praze (VFN), jejíž kořeny sahají až do doby osvícenských reforem v druhé polovině 18. století. Provoz pro první pacienty na Karlově náměstí zahájilo zdravotnické zařízení 1. prosince 1790 jako všeobecná nemocnice ve správě veřejné.
VFN - původně určena pro chudé, dnes jedna z nejlepších v zemi
Za svůj vznik vděčí císaři Josefu II. a jeho nástupci Leopoldovi II., jak o tom dodnes svědčí nápis na průčelí. Koncem 18. století začaly vznikat první všeobecné nemocnice jako součást osvícenských reforem. Pravidla pro jejich budování vydal Josef II. v roce 1781. Měly pečovat o chudé nemocné, nemajetné rodičky, jejich součástí byly také nalezince, sirotčince, chorobince a blázince. Po Vídni (1784), Brnu (1786) a Olomouci (1787) přišla na řadu Praha.
Všeobecná nemocnice se může chlubit i nejdelší tradicí akademické medicíny, klinická výuka tu funguje už od roku 1791.
Dodnes má Všeobecná fakultní nemocnice ve vazbě na 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy nezastupitelné místo, ale spolupracuje i s dalšími fakultami, a slouží rovněž pro další vzdělávání lékařů a dalších pracovníků ve zdravotnictví.
Prostor pro špitál se nakonec našel v málo využité budově novoměstského ústavu šlechtičen u sv. Andělů na Karlově náměstí. Po rekonstrukci se část průčelního traktu otevřela pacientům v prosinci 1790. Na nádvoří budovy byl také otevřen první samostatný ústav pro duševně choré v Praze spravovaný lékaři. Prakticky od počátku až do dneška provázejí nemocnici neustálé stavební přestavby a přístavby tak, jak se rozrůstala o další objekty a modernizovala.
Chudí Pražené měli léčbu zdarma
V době otevření měla nemocnice 300 lůžek a vzhledem k tehdejší nedokonalé medicíně také vysokou úmrtnost. Pečovala o pacienty bez ohledu na jejich stav, náboženství či národnost. Nemajetní Pražané, pokud žili ve městě nejméně deset let a přeložili vysvědčení chudoby, měli péči zdarma. Pro platící pacienty byly pokoje první a druhé třídy a Pražané měli nižší taxy (slevy byly zrušeny v roce 1928 a třídy v roce 1948).
Komplex VFN je svého druhu asi největší na území Prahy. V prostoru Karlova a Albertova na Novém Městě vytváří nemocniční budovy s řadou fakult a vědeckovýzkumných ústavů rozsáhlý univerzitní kampus. Dnes má VFN 44 zdravotnických pracovišť, tedy klinik, ústavů a samostatných oddělení. K areálu se spoustou zeleně patří i známý novogotický objekt porodnice U Apolináře, ale také památky jako barokní kostel sv. Kateřiny či Faustův dům.
Rozsáhlý areál na lukrativních pozemcích v centru města proto čas od času vyvolává spekulace o přesunu VFN mimo centrum a o případném prodeji uvolněných parcel. Naposledy na jaře roku 2010 ale ministerstvo zdravotnictví i nemocnice ujišťovaly veřejnost, že se stěhováním nebo jakýmkoli útlumem v hlavním areálu na Karlově náměstí a v navazujících prostorách se nepočítá. Naopak v hlavním areálu VFN se má stavět nová budova.
GALERIE
Univerzita Karlova v Praze