VFN - původně určena pro chudé, dnes jedna z nejlepších v zemi

Praha – Původně měla pečovat o chudé a sirotky, nyní patří mezi nejvýznamnější a největší nemocnice v hlavním městě i v celém Česku. Řeč o Všeobecné fakultní nemocnici v Praze (VFN), jejíž kořeny sahají až do doby osvícenských reforem v druhé polovině 18. století. Provoz pro první pacienty na Karlově náměstí zahájilo zdravotnické zařízení 1. prosince 1790 jako všeobecná nemocnice ve správě veřejné.

Zdroj: www.vfn.cz Autor: Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

Za svůj vznik vděčí císaři Josefu II. a jeho nástupci Leopoldovi II., jak o tom dodnes svědčí nápis na průčelí. Koncem 18. století začaly vznikat první všeobecné nemocnice jako součást osvícenských reforem. Pravidla pro jejich budování vydal Josef II. v roce 1781. Měly pečovat o chudé nemocné, nemajetné rodičky, jejich součástí byly také nalezince, sirotčince, chorobince a blázince. Po Vídni (1784), Brnu (1786) a Olomouci (1787) přišla na řadu Praha.

Všeobecná nemocnice se může chlubit i nejdelší tradicí akademické medicíny, klinická výuka tu funguje už od roku 1791.

Znak pražské Karlovy univerzityDodnes má Všeobecná fakultní nemocnice ve vazbě na 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy nezastupitelné místo, ale spolupracuje i s dalšími fakultami, a slouží rovněž pro další vzdělávání lékařů a dalších pracovníků ve zdravotnictví.


Prostor pro špitál se nakonec našel v málo využité budově novoměstského ústavu šlechtičen u sv. Andělů na Karlově náměstí. Po rekonstrukci se část průčelního traktu otevřela pacientům v prosinci 1790. Na nádvoří budovy byl také otevřen první samostatný ústav pro duševně choré v Praze spravovaný lékaři. Prakticky od počátku až do dneška provázejí nemocnici neustálé stavební přestavby a přístavby tak, jak se rozrůstala o další objekty a modernizovala.

/*json*/{"map":{"lat":50.072469377352,"lng":14.42054271698,"zoom":17,"mapTypeId":"hybrid"},"markers":[],"polylines":[],"circles":[],"polygons":[],"rectangles":[]}/*json*/

Chudí Pražené měli léčbu zdarma

V době otevření měla nemocnice 300 lůžek a vzhledem k tehdejší nedokonalé medicíně také vysokou úmrtnost. Pečovala o pacienty bez ohledu na jejich stav, náboženství či národnost. Nemajetní Pražané, pokud žili ve městě nejméně deset let a přeložili vysvědčení chudoby, měli péči zdarma. Pro platící pacienty byly pokoje první a druhé třídy a Pražané měli nižší taxy (slevy byly zrušeny v roce 1928 a třídy v roce 1948).

Komplex VFN je svého druhu asi největší na území Prahy. V prostoru Karlova a Albertova na Novém Městě vytváří nemocniční budovy s řadou fakult a vědeckovýzkumných ústavů rozsáhlý univerzitní kampus. Dnes má VFN 44 zdravotnických pracovišť, tedy klinik, ústavů a samostatných oddělení. K areálu se spoustou zeleně patří i známý novogotický objekt porodnice U Apolináře, ale také památky jako barokní kostel sv. Kateřiny či Faustův dům.

Rozsáhlý areál na lukrativních pozemcích v centru města proto čas od času vyvolává spekulace o přesunu VFN mimo centrum a o případném prodeji uvolněných parcel. Naposledy na jaře roku 2010 ale ministerstvo zdravotnictví i nemocnice ujišťovaly veřejnost, že se stěhováním nebo jakýmkoli útlumem v hlavním areálu na Karlově náměstí a v navazujících prostorách se nepočítá. Naopak v hlavním areálu VFN se má stavět nová budova.