Praha - Speciální tým ministerstva vnitra v těchto dnech dokončil posudek, na jehož základě vláda rozhodne, zda požene KSČM před soud. Podle Lidových novin, které mají dokument k dispozici, se tak nejspíš nestane. Tým, který připravoval také úspěšnou žalobu na zákaz extremistické Dělnické strany, totiž vydal negativní stanovisko. Není ovšem vyloučeno, že se vláda pokusí doporučení zvrátit.
Podle právní analýzy by stát se zákazem KSČM u soudu neuspěl
„Program strany v kontextu projevů jejich představitelů, oficiálních materiálů či webových prezentací neodůvodňuje závěr, že právní kroky vůči KSČM by mohly mít naději na úspěch,“ stojí v analýze, která nyní poputuje do rukou členů vlády. Je ovšem jenom na ministrech, jestli se budou názorem právníků ministerstva vnitra řídit. Premiér Petr Nečas (ODS) deníku řekl, že se s materiálem musí nejdříve seznámit. „Až pak o věci povedeme jednání na vládní úrovni,“ řekl Nečas.
Podle Lidových novin není vyloučeno, že se vláda pokusí doporučení zvrátit. Na začátku roku většina ministrů prohlásila, že rozhodnutí má přinést až soudní verdikt a stejný názor převládá i nyní. „Třeba vystupování soudružky poslankyně Semelové ve mně posílilo názor, že KSČM není standardní politickou stranou a na české scéně nemá co dělat,“ prohlásil například Alexander Vondra (ODS). Také poslanec Stanislav Polčák (TOP 09), který ve sněmovně prosadil, aby se „urychlilo projednání návrhu na pozastavení činnosti KSČM“ tvrdí, že posudek nemusí být poslední nadějí.
Jaromír Štětina a Pavel Kováčik k případnému zákazu KSČM (zdroj: ČT24)
Názor veřejnosti na možnost zrušit KSČM není jednoznačný. V únorovém internetovém průzkumu společnosti SANEP souhlasilo se zákazem strany 50,1 procenta dotázaných, proti jejímu zrušení pak bylo 40 procent.
Podnětem pro obnovení jednání o zákazu KSČM bylo vystoupení komunistických poslanců při projednávání zákona o uznání protikomunistického odboje a jeho aktérů letos v únoru. Bývalý předseda komunistů Miroslav Grebeníček v této souvislosti mluvil o „politické adoraci teroristických aktů minulosti“. Podle poslankyně KSČM Marty Semelové by si uznání a ocenění zasloužili spíše pohraničníci bránící komunistické hranice. Podle koaličních poslanců byly jejich projevy v rozporu se zákonem o protiprávnosti komunistického režimu.