Poslanci změkčili náhubkový zákon

Praha - Média zřejmě budou moci ještě letos zveřejňovat informace z odposlechů, pokud to bude ve veřejném zájmu. Vztahovalo by se to například na údaje, které se týkají korupce politiků či jiných státních funkcionářů. Umožní to změna v náhubkovém zákoně, kterou dnes schválila sněmovna. Vládní novela trestního řádu nyní míří do Senátu. Výjimka nebude obecná, každé zveřejnění bude třeba zvažovat podle okolností případu. Posuzovat se bude především účel, způsob a účinek zveřejnění. V konečné instanci má o tom, zda měl novinář právo informace zveřejnit, rozhodovat soud.

Novela v zásadě zachovává dosavadní pravidlo, podle něhož média nesmějí zveřejňovat údaje z trestních řízení. Výjimka má ale platit pouze v případě, kdy podle názoru sdělovacího prostředku převáží veřejný zájem na zveřejnění takovéto informace nad ochranou soukromí. Klasickými případy jsou podle ministerstva spravedlnosti například záznamy odposlechů, z nichž vyplývá, že se veřejný funkcionář dopustil trestné činnosti.

Novela chce také omezit ochranu obětí trestných činů na případy, kdy je skutečně důvodná. V současnosti totiž platí i u zločinů, jako jsou rvačka nebo porušení domovní svobody. Novela tak zpřesňuje násilné a sexuálně motivované trestné činy, jejichž oběti by měly být důsledně chráněny před zveřejněním identity. Zachování anonymity má platit například pro těhotné ženy, osoby svěřené do péče či osoby bezmocné. Zákon současně zachovává zvýšenou ochranu soukromí v případě dětí.

Ministerstvo v návrhu také výslovně upravuje, kdo může novináři udělit souhlas se zveřejněním informací o zemřelých obětech. Má to být manžel či partner zesnulého, případně jeho děti či rodiče.


Takzvaný náhubkový zákon začal platit v dubnu 2009. Hlavním cílem novely byla ochrana obětí před nežádoucí medializací, při projednávání v ústavně-právním výboru sněmovny k návrhu přibyla část zakazující citace odposlechů. Média kritizovala především hrozící pětileté vězení nebo až pětimilionovou pokutu za jeho porušení. Zákon si vysloužil výtky i ze zahraničí. Bývá vnímán jako zásah do svobody projevu.