Praha - Ani po vypořádání některých připomínek nejsou vysoké školy spokojené s návrhem reformy univerzit. Je prý nekoncepční, vadí jim i změny v řízení škol. Nově by měly například vzniknout krátké studijní programy, profesorské tituly by byly spjaty se školami a akreditace by se neudělovaly na studijní programy, ale celé škole. Reformu připravuje ministerstvo školství už několik let, věcný záměr zákona má být připraven do konce roku.
Univerzity nesouhlasí ani s kompromisem reformy
„Zveřejněná druhá verze akceptuje pouze některé připomínky Rady vysokých škol, na většinu z nich zatím uspokojivým způsobem nereaguje,“ uvedli akademici po dnešním zasedání Rady vysokých škol. Už k prvnímu návrhu měli 22 zásadních připomínek. Návrh je podle nich příliš teoretický. Školám se také nelíbí například předpokládaný způsob hodnocení kvality univerzit, jejich akreditace a systém řízení.
Ministerstvo školství například navrhuje, aby tituly profesor a docent neměly celostátní působnost, ale vztahovaly se jen k univerzitě, která je udělila. „Základními dvěma typy vysokých škol mají být univerzity a odborné vysoké školy,“ popsal další změny Jiří Nantl, který na ministerstvu vede odbor vysokého školství. Univerzity by se věnovaly hlavně výzkumu, nabízely by vzdělání v magisterských a doktorských programech. Odborné vysoké školy by byly zaměřeny praktičtěji, vychovávaly by zejména bakaláře do praxe. Tyto školy by také nezřizovaly fakulty.
Titul za dva roky
Nově by měly vzniknout také krátké studijní programy, diplom by absolventi získali po dvou letech. Lidé s praxí by si zase mohli doplnit magisterské vzdělání za pouhý jeden rok namísto současným dvěma. Školy by už také nezískávaly akreditace na jednotlivé studijní obory, hodnocena by byla celá škola, což by obstarávala nově zřízená Agentura pro kvalitu vysokého školství. Změny čekají i Akreditační komisi, která by byla mezičlánkem mezi agenturou a ministerstvem. Větší pravomoci při řízení školy by měly dostat správní a vědecké rady.
Diplomové práce