Praha – Českých občanů zadržených v zahraničí kvůli pašování drog znovu přibylo. V počtech odhalených kurýrů ve věznicích kralují Peru, Španělsko a Brazílie. V peruánských věznicích jich v minulém roce pobývalo 22, v Brazílii o čtrnáct méně. A právě v zemi karnevalů letos přibyly další případy, v jižní části země náš konzulární úřad eviduje jen během května dva velmi mladé zadržené Čechy.
Drogových kurýrů z Česka přibývá
Generální konzul v brazilském Sao Paulu Pavel Procházka říká, že podle místních policistů tady často Češi fungují jako takzvané volavky. To znamená, že organizátoři na ně záměrně upozorní, aby mezitím prošli jiní kurýři. Ve vězení pro ně pak podmínky nebývají příliš přívětivé. „Pokud v ČR nemají funkční rodinu, která by jim poskytla finanční prostředky na nákup některých základních věcí, jako jsou hygienické potřeby, léky nebo některé potraviny, tak v tom vězení hodně trpí,“ uvedl konzul.
Odměny pro kurýry se pohybují kolem pár desítek tisíc korun a k tomu týdenní exkluzivní dovolená zdarma. Země, odkud se drogy pašují, ale více a více zpřísňují kontroly i tresty a s tím roste i riziko dopadení.
GALERIE
videogallery_6202
Už 10 měsíců tráví v brazilském vězení také dvacetiletá Michala Potocsková. O loňských prázdninách, po dokončení studií, rodičům oznámila, že cestuje se skupinou kamarádů na dovolenou do Španělska. Její přítel prý dostal vysoké odměny v zaměstnání a všechno jí zaplatí. Na jihu Evropy ale náhle plány změnila a ozvala se z Brazílie. Po několika dnech už byl její mobilní telefon nedostupný. Celníci ji zadrželi na letišti spolu s přítelem, který měl ve falešném dně kufru ukryto skoro osm kilogramů kokainu, o kterých neměla tušení.
„To bylo vlastně nejhorších 14 dní, když nevíte o dceři vůbec nic,“ popisuje hrůzu matka Michaly Blanka Potocsková. Pak od dcery přišel dopis. „Proběhlo asi pět soudů, bylo nám řečeno na začátku, že tohle celé může trvat tři až šest měsíců. Dnes to je měsíců deset,“ dodává. Soudy rozhodly, že Michala je nevinná a brzy se má vrátit domů. O kokainu totiž věděl jen její přítel, který si odpykává trest necelých osmi let vězení. Jediný kontakt s dcerou do země vzdálené osm a půl tisíc kilometrů tvořily dopisy a dva telefonáty za rok. „Spíš vytváří stres to, že je tady člověk bezbranný. Že jí vlastně nemůže podat lano a přitáhnout ji domů,“ tvrdí otec Ernest Potocska.
Pašování drog