Praha – Spoluúčast pacientů v českém zdravotnickém systému je nevyhnutelná a měla by vzrůst o pět procentních bodů na 22procentní podíl. Prohlásil to dnes premiér Petr Nečas (ODS) na prezentaci závěrů pracovní skupiny Národní ekonomické rady vlády (NERV) zabývající se financováním zdravotnictví. I po zvýšení bude ale spoluúčast v ČR nižší než v okolních zemích. NERV ve svých opatřeních mimo jiné navrhuje, aby chronicky nemocní neplatili regulační poplatky.
Nečas: Vyšší spoluúčast ve zdravotnictví je nevyhnutelná
„Zapojení většího objemu soukromých zdrojů jako dalších zdrojů, které přichází do zdravotnictví vedle veřejných zdrojů, je krok, kterému se nelze vyhnout,“ prohlásil předseda vlády. Upozornil, že v posledním desetiletí se spoluúčast kontinuálně zvyšuje stejným tempem bez ohledu na politickou orientaci českých vlád.
V letech 2002 až 2007 spoluúčast narostla z 9,5 na asi 13,5 procenta. Stejným tempem spoluúčast rostla v letech 2007 až 2010 na přibližně 17,5 procenta. „Je legendou a mýtem, že se prudce zvýšila spoluúčast v naší zemi zavedením poplatků. Ne, rostla stejným tempem, ale jen skrytě,“ vysvětlil.
Koaliční strany se na konci června v dodatku ke koaliční smlouvě na zvýšení spoluúčasti dohodly. Hodnoty 22 procent by měla podle této dohody dosáhnout v roce 2014. V letech 2012 až 2014 chce vláda ušetřit ve zdravotnictví 5,5 miliardy korun, nikoli ale na mzdách zdravotníků.
Nečas zdůraznil, že demografický vývoj a trend dlouhověkosti má závažné dopady do důchodového systému, do zdravotnictví a také do zdravotně-sociální péče. „To se týká i nároků na veřejné finance,“ řekl premiér.
I po zvýšení spoluúčasti ve zdravotnictví ale bude ČR hluboce pod úrovní, na které se pohybují sousední země. Na Slovensku je to nyní 33 procent a v Maďarsku a Polsku okolo 30 procent, lidé tam si tedy sami platí okolo třetiny zdravotnické péče.
Spoluúčast však nesmí omezit možnosti slabých a potřebných získat odpovídající zdravotní péči, zdůraznil Nečas. „To je mimo vší pochybnost, to je implicitní kategorický imperativ,“ prohlásil. Vznik podobných bariér by totiž podle premiéra mohl mimo jiné v konečném důsledku znamenat ještě vyšší následné náklady na ošetřování.
GALERIE
videogallery_000130547
Současný systém zdravotnictví je přitom podle premiéra zaměřený nikoliv na vyléčení pacienta, ale na maximalizaci výkonů, které se často zbytečně opakují. „Jako takový tedy není logicky finančně udržitelný,“ míní Nečas. Demografický vývoj pak podle něj znamená, že poroste počet seniorů s vyššími nároky na ošetřování a bude klesat počet ekonomicky aktivních lidí, kteří zdravotní pojištění platí.
„Naší snahou proto musí být vyšší efektivita zdravotnictví, která bude zvyšovat potenciál našich obyvatel k práci a umožní jim kvalitní život po co nejdelší dobu,“ prohlásil premiér. Pacient podle něj musí být ústřední postavou celého systému, mít na výběr poskytovatele pojištění a dostatek informací o poskytovatelích péče a kvalitě, kterou nabízejí.
Opatření, která navrhuje NERV:
- lékaři by měli psát léky, u nichž bude v elektronických aukcích získána nejnižší cena
- omezit opakovaná vyšetření pacientů
- zavedení elektronických receptů
- nemocnice mají přejít z nynějších rozpočtů na platby za diagnózu DRG, kdy za stejnou péči dostane každá nemocnice stejně
- jednotná právní úprava pro všechny zdravotní pojišťovny
- změny v přerozdělení pojistného mezi pojišťovnami
- přehodnocení úhrad zdravotnických prostředků
- převod nemocenského pojištění do zdravotního pojištění
- sledování kvality a výsledků péče
- dvousložkové zdravotní pojistné
- do zdravotnictví by měla jít část daně z tabáku
- nové léky a technologie by měly pojišťovny platit až po vyhodnocení přínosu
- zveřejňovat lékaře pobírající odměny za spolupráci s farmaceutickými firmami
- seznam léčiv pravidelně aktualizovat
- pojišťovnám umožnit konkurenci
- méně lůžek akutní péče, více lůžek následné a dlouhodobé péče
- část péče z nemocnic by měla přejít do ambulancí, kde je to pro pojišťovnu levnější
- definovat nároky pacienta na péči, stanovit podmínky pro její čerpání, dát víc peněz na prevenci, motivovat pojištěnce k účasti v preventivních programech a umožnit mu volbu z alternativních zdravotních plánů
- pacientům má být přístupný elektronický přehled péče, kterou na ně lékař vykázal
- pacienti by měli podepisovat péči, kterou jim lékař poskytl, což podle expertů usnadní kontrolu vykazování a znemožní úniky peněz
Zdravotní pojišťovny, kterých i podle závěrů pracovní skupiny NERV má být víc, by měly posílit svou roli. Vedle jejich zrovnoprávnění s VZP by měly být více odpovědné za nasmlouvanou péči a cenotvorbu.
Chronicky nemocní by neplatili regulační poplatky
Změnu chystá NERV i u chronicky nemocných pacientů. „Péče bude lépe dodržovaná a nebude tam ta ekonomická bariéra,“ domnívá se zdravotnický expert NERVu Miroslav Zámečník. Pokud by ale chronický pacient nedodržoval léčbu, i on by musel platit. Ministr chce návrh ještě zvážit. Pro takové změny by navíc musely být pro statisíce diabetiků, astmatiků, revmatiků a dalších chroniků připraveny přesné plány léčby, rehabilitací a kontrol. Lékaři plán vítají, jsou ale proti zvyšování poplatků za návštěvu u specialisty bez doporučení. „S trestným poplatkem za to, že pacient neobtěžuje praktického lékaře, ale jde přímo ke specialistovi, kam patří, zásadně nesouhlasíme,“ řekl ČT prezident ČLK Milan Kubek.