Kácení kolem silnic pokračuje, na řadě jsou stovky stromů

Praha – Kolem českých silnic začíná další masivní kácení. Na začátku roku silničáři porazili asi osm set stromů, přes léto ale kácet nemohli. Několik dalších stovek proto padne až teď. Ekologové to kritizují – nejvíc jim vadí, že za pokácené staré stromy nejsou vysazovány nové.

Hned třicítku stromů vytipovali odborníci k odstranění v aleji před Krnovem, první z nich začaly padat v pátek. „Posoudili jsme 41 stromů. Většina byla určena ke kácení, protože z hlediska bezpečnosti už na této komunikaci nemají co dělat,“ vysvětluje Dušan Martiník z Odboru životního prostředí krnovského městského úřadu. Podle tamního zastupitele Libora Nováka totiž při silném větru nebo dešti padají větve na silnici a je zázrak, že se ještě nikomu nic nestalo.

Přesto i v Krnově má kácení odpůrce. Hnutí Duha poukazuje například na to, že kácení celých stromů je nesystémové řešení. „Cesta k větší bezpečnosti samozřejmě nevede tím způsobem, že vykácíme stromy. Bezpečnější to bude, když zklidníme dopravu tak, aby řidiči jezdili pomalu a opatrně,“ myslí si zástupce ekologů Ivo Dokoupil.

Právě ekologickým organizacím nejvíce vadí, že kvůli ohrožení padajícími větvemi často mizí celé aleje. „Za posledních sedm let zmizelo podél silnic asi 100 tisíc stromů v alejích,“ vypočítává Zora Kasíková ze sdružení Arnika a dodává: „Pokud kácíme například ze zdravotních důvodů těch stromů, tak by mělo spíš docházet k postupnému obnovování a měly by tam být dosazeny stromy nové. To se ale neděje, v Česku je vysazováno mnohem méně stromů, než se pokácí, a z krajiny tak aleje postupně mizí.“

Nové stromy musí být dál od cesty

Silničáři se naopak brání tím, že nikdy nekácí bez důvodu. Stromy vytipovávají až po prozkoumání jejich stáří a stavu: „Kácení provádíme vždy na základě podrobného dendrologického průzkumu, který nám napoví, jaké dřeviny jsou buď úplně odumřelé, nebo poškozené. Podle toho taky víme, kde by například větve mohly svým pádem ohrozit bezpečnost provozu,“ tvrdí Martina Vápeníková z Ředitelství silnic a dálnic

ŘSD také přiznává, že téměř nevysazuje stromy nové. „Je problém vysazovat nové dřeviny na stejných místech, protože by měly už při té výsadbě splňovat zákon o pozemních komunikacích – a tedy být dále od silnic. Navíc častým problémem je taky to, že nemůžeme zahájit výsadbu na soukromých pozemcích, protože nejsme organizace zřízená za účelem výkupu pozemků pro výsadbu silničních dřevin,“ vysvětluje Vápeníková.

Druhým místem, na kterém už mají silničáři podzimní kácení za sebou, je například silnice mezi Bukovicemi a Štíty na Šumpersku. Patnáct stoletých stromů padlo proto, že do nich často naráželi řidiči. „Stromy bylo nutné pokácet z důvodu bezpečnosti, protože v posledních dvou letech se tady opakovaně staly dopravní nehody, při kterých zemřeli mladí lidé,“ popisuje Václav Haltmar ze Štítů.

Právě smrtelné nehody se stromy jsou druhým nejčastějším důvodem kácení, smrt po nárazu do stromu je totiž příčinou každé páté smrtelné nehody. Zatím posledním tragickým případem je havárie mladého řidiče, který zemřel po nárazu do stromu u Trhových Svinů v noci na sobotu.

„Spolupracujeme s policií, která v místech, kde dochází k častým smrtelným úrazům, označí stromy jako pevnou překážku. Tyto stromy samozřejmě taky prořezáváme a odstraňujeme, ale je jich rozhodně menší množství než těch, které jsou odumřelé nebo uschlé,“ uvádí Vápeníková.

Ekologové však ani s tímto nesouhlasí: „Máme k dispozici novou studii z Francie, která dokázala, že stromy nehrají v tom riziku dopravních nehod roli. Stromy dopravní nehody nezpůsobují, tedy není důvod je kácet,“ konstatuje Zora Kasíková.

V dalších dnech mají silničáři naplánované kácení u čtyř silnic prvních tříd, z nichž nejvíc stromů padne na Pardubicku. Poblíž Krouny je vytipováno 74 stromů. Kromě toho padnou další stovky kolem cest nižších tříd a dálnic. Například kvůli modernizaci D1 teď ŘSD vypisuje tendr na rozsáhlé kácení.