Praha - V lednu zemřelo při dopravních nehodách na českých silnicích 17 chodců, což je téměř o polovinu víc než v loňském roce. Při dopravních nehodách tak v lednu dokonce umírají častěji než dlouhodobě nejohroženější účastníci provozu, kterými jsou řidiči osobních aut.
Smutný rekord: Na silnici v lednu zemřelo 17 chodců
Ke smrti chodce v Česku v lednu docházelo častěji než každý druhý den; zatímco řidičů zemřelo od Nového roku deset, spolujezdců sedm a například cyklisté nebo motocyklisté tři, k mrtvému chodci vyjížděli záchranáři už sedmnáctkrát, z toho desetkrát ve Středočeském kraji.
Hlavní příčiny? Neopatrnost a nepřizpůsobení rychlosti
„Za řadou těchto dopravních nehod je neopatrnost, nepozornost a na druhou stranu i nepřizpůsobení rychlosti. Evidujeme například nehody, kdy řidič před přechodem začal brzdit, ale vozidlo se dostalo do smyku a pak došlo ke smrtelné havárii s chodcem,“ popisuje tragické situace ředitel dopravní policie Leoš Tržil a dodává, že nejčastěji k takovým karambolům dochází v ranních hodinách: „Ve většině případů to jsou dopravní nehody za snížené viditelnosti, kdy chodec není dobře viditelný a řidič pak není schopen reagovat.“
To potvrdil také test České televize na polygonu v Mostě. Když šofér zdálky viděl v padesátikilometrové rychlosti překážku, simulovanou vodním sloupcem, tak zastavit stačil. Při pokusu o reakci na náhle vytvořenou překážku ale neměl šanci – a zastavil až po deseti metrech za vodou, která chodce symbolizovala.
„V padesátikilometrové rychlosti nám deset metrů vzala samotná reakce řidiče. A na pěti zbývajících metrech to nedobrzdíte,“ konstatuje instruktor Jiří Parma z Polygonu Most. V řidičské praxi pak podle policie takovým podmínkám odpovídaly třeba příklady z Benešova a Nymburku, kde chodci v ranních hodinách přecházeli silnici mimo přechod. Reakce řidičů na poslední chvíli byla stejná, jako na cvičišti - střetu zabránit nešlo a dva lidé zahynuli.
Vidět a být viděn
Prevenci lidí, pohybujících se na silnici, tak nadále nejlépe vystihuje heslo „Vidět a být viděn“. Například na tmavém oblečení mohou pomoci reflexní pásky: „Ministerstvo dopravy a organizace BESIP takové prvky rozdávají při různých kampaních od mateřských školek přes školy a seniory, sehnat se ale dají třeba i v automobilových obchodech,“ popisuje Radek Holý z tiskového odboru ministerstva. Jak Česká televize prokázala, reflexní prvek pomůže hlavně na silnicích mimo město. Tam, kde tmavá postava není do poslední chvíle vidět, může reflexní páska řidičům napovědět, že po komunikaci se pohybuje člověk, už více než dvě stě metrů před případným vzájemným střetem.
Statistiky z loňska přitom špatnou viditelnost chodců jasně prokazují. V šedesáti procentech byli lidé v roce 2011 na silnici zabiti v noci. Při přepočtu těch chodců, které auta srazila mimo město, pak dokonce podíl nočních obětí tvoří osmdesát procent.
Reportáž Richarda Samka a komentář Luboše Rosího (zdroj: ČT24)
Nejnebezpečnější jsou pro chodce silnice I. tříd
Ze statistik dále vyplývá, že loni umřelo 156 lidí, kteří na silnici žádný dopravní prostředek neřídili, v přepočtu tedy jeden chodec skoro každý druhý den v Česku zemřel. Za smrt si přitom průměrně mohl pouze každý šestý chodec - dohromady jich bylo 26. Všichni ostatní umírali naopak po hrubé chybě šoférů. Nejnebezpečnějším místem pro chodce byly silnice prvních tříd, čtyři z deseti lidí zemřeli na nich.
Na druhou stranu chodci loni figurovali u havárií taky jako viníci. Přestože většina takových karambolů smrtí neskončila, průměr nehod zaviněných chodcem překročil tři denně - celkem došlo skoro k dvanácti stům takových havárií. Nejvíc jich zaviní muži - 39 procent, ve dvaceti procentech pak za karamboly mohou ženy, děti a taky skupiny chodců. Při každé páté nehodě chodce, ve 190 případech, pak hrál roli také alkohol.