Brno - Originál manifestu Charta 77 je hlavním lákadlem nové výstavy v prostorách Ústavního soudu, kterou připravilo Moravské zemské muzeum. Jde o kolekci dokumentů a předmětů ke vzniku a historii Charty. Dnes v poledne se k výstavě Charta 77 / Od občanského vzdoru k demokratické ústavě uskuteční tisková konference. Ve 13:00 následuje vernisáž.
Od občanského vzdoru k demokratické ústavě - originál Charty 77 vystaven
Nejdůležitější dokument na průklepovém papíru
Originál zakládací listiny Charty věnoval muzeu Pavel Kohout. Manifest bývá považován za nejdůležitější dokument českých dějin druhé poloviny 20. století. Kohout, Anna Šabatová, Jan Trefulka, Milan Uhde, Petr Oslzlý a další chartisté se dnešní vernisáže osobně zúčastní.
Text, který se před pětatřiceti lety stal základním pilířem protikomunistického odporu, bude k vidění šest týdnů. Delší lhůtu nepovolili odborníci. Listina byla vyhotovena na nekvalitním průklepovém papíru a delší pobyt na světle by mohl manifest poškodit. Výstava se koná ke 35. výročí vzniku Charty a dvěma dekádám existence Ústavního soudu.
„Věříme, že Charta 77 přispěje k tomu, aby v Československu všichni občané pracovali a žili jako svobodní lidé,“ je psáno v manifestu.
Výzva vznikala pokoutně v pražských bytech, například u Václava Havla. „Charta 77 a všechno, co následovalo, to celé bylo velmi významně ovlivněno duchovním vkladem i étosem profesora Patočky,“ vzpomínal Havel.
GALERIE
Václav Havel autor: ČT24, zdroj: ČT24
Právě Václav Havel spolu s hercem Pavlem Landovským zkusili doručit text do tehdejšího Federálního shromáždění. Státní bezpečnost ale oba zadržela. „Státní bezpečnost nevěděla, jak přesně ten text vypadá, ovšem mezi těmi prvními signatáři byli také její spolupracovníci,“ říká historik Petr Blažek.
Dokument byl zveřejněn v západních denících a brzy na sebe upoutal pozornost také v Československu. Režim odpověděl těžkými represemi, podpisy pod Chartou však přesto přibývaly. Do roku 1989 se k textu přihlásilo 1 800 lidí.
Bělorusko a Čína - zde bojuje Charta dnes
Manifest inspiruje bojovníky za lidská práva dodnes. Havlova osobnost a odkaz Charty 77 se v minulých letech staly významnou oporou běloruského opozičního hnutí. Bývalý československý a český prezident, který zemřel 18. prosince 2011, až do loňského roku udržoval s běloruskými disidenty písemný styk; od československé Charty odvozuje svůj název i známé běloruské hnutí Charta 97.
V Číně se československou Chartou 77 inspiroval manifest z roku 2008 (Charta 08), který vyzývá k ukončení vlády jedné strany. Spoluautorem manifestu je literární kritik a aktivista prosazující mírovou cestou změnu režimu v Číně Liou Siao-po.
V roce 2009 byl Liou odsouzen k jedenáctiletému trestu odnětí svobody za „podněcování ke svržení státní moci“. Když v roce 2010 dostal Liou Nobelovu cenu za mír, Peking neumožnil jemu ani nikomu z jeho příbuzných ocenění převzít. Na slavnostním ceremoniálu ho tak symbolizovala prázdná židle.
GALERIE
videogallery_199037