Brno – Ústavní soud i přes stanovisko Soudního dvora EU vyhověl stížnosti bývalého strojvedoucího Karla Holubce a dal tak šanci i dalším Čechům na dorovnávání nižšího slovenského důchodu. Česko s touto praxí přestalo loni právě po verdiktu soudního dvora, podle kterého nutnost českého občanství a trvalý pobyt znevýhodňovaly ostatní obyvatele unie. Ústavní soud ale na své judikatuře trvá, Soudní dvůr EU se prý dopustil excesu a nezohlednil specifické poměry vzniklé rozdělením Československa. Je prý povinností Česka, aby dorovnávalo svým občanům slovenské penze do té výše, na jakou by měli nárok v českém důchodovém systému.
Ústavní soud jde v otázce slovenských důchodů proti Soudnímu dvoru EU
Ústavní soud už dříve přiznal v sérii důležitých nálezů dorovnání těm Čechům, kteří pracovali na Slovensku, případně v Čechách a na Moravě pro slovenské podniky, a měli by výrazně nižší penzi. Loni na podzim pak zákonodárci tuto praxi formálně ukončili schválením zákona o důchodovém pojištění. ÚS ale novelizaci v podstatě označil za nepoužitelnou, protože stojí na nesprávném rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie. V tomto řízení nemohl ÚS novelu zrušit, soudci ale dnešní kritikou zároveň naznačili, jak by postupovali, kdyby novelu v budoucnu někdo napadl.
Mluvčí ÚS Vlastimil Göttinger:
„Je potřebné vycházet z toho, že Ústavní soud je podle článku 83 Ústavy soudním orgánem ochrany ústavnosti v České republice. A na toto své poslání nemůže rezignovat ani v případě, pokud soudní orgán Evropské unie v kontrétním případě rozhodne jinak. (…) V tomto případě tedy Ústavní soud nemohl postupovat jinak, než že se nedržel linie vytyčené Soudním dvorem EU, ale ochránil práva občana České republiky podle ústavního pořádku ČR.“
Dnes se Ústavní soud zabýval případem bývalého strojvedoucího Karla Holubce, který době federace odpracoval řadu let jako zaměstnanec bratislavského odštěpného závodu Československých státních drah. Když pak ale před pěti lety odcházel do penze, tak mu přiznala Česká správa sociálního zabezpečení důchod jen asi 3 500 korun. Holubec se proto obrátil na soud, tam ale neuspěl. Nejvyšší správní soud loni v srpnu zamítl Holubcovu kasační stížnost a odvolal se při tom právě na stanovisko Soudního dvora EU.
Holubec to však považoval za porušení základního práva na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a dalších základních práv, a proto se obrátil na ÚS a ten mu dal za pravdu. Bylo prý jen věcí náhody, že byl organizačně zařazen pod drážní složku se sídlem na Slovensku. „Stěží si lze představit nějaký rozumný argument, proč by měl mít nižší důchod,“ uvedl místopředseda soudu Pavel Holländer.
GALERIE
videogallery_202273
Podle dnešního nálezu evropské normy nedopadají na problematiku československých důchodů. Jde prý o specifickou situaci a dědictví dob, kdy Česko a Slovensko tvořily jeden stát s jedním důchodovým systémem. Rozhodnutím Soudního dvora EU došlo podle ÚS k „excesu unijního orgánu“. „ÚS vyjádřil přesvědčení, že k nesprávnému závěru dospěl Soudní dvůr EU také s ohledem na nedostatečné, nesprávné a v tomto ohledu bezprecedentní vyjádření vlády ČR, která v řízení před Soudním dvorem EU sama uvedla, že judikatura Ústavního soudu porušuje evropské právo,“ uvedl v tiskové zprávě vedoucí analytického odboru ÚS Ivo Pospíšil.
Bývalí obyvatelé Československa získávají podle mezistátní smlouvy důchod od toho státu, na jehož území měl sídlo jejich zaměstnavatel v době rozpadu federace. Kvůli tomu by i Češi, kteří třeba pracovali celý život na českém území pro slovenský podnik, dostávali nižší slovenský důchod. Ústavní soud proto v minulosti stanovil podmínky pro dorovnávání slovenského důchodu z českého rozpočtu. Žadatel musel do roku 1992 odpracovat 25 let v systému zabezpečení bývalé ČSFR, dosáhnout předepsaného věku a dále musel mít trvalý pobyt na území ČR a českou státní příslušnost.