Praha – Protestů proti reformě vysokých škol by se měly podle odhadů organizátorů účastnit tisíce studentů. Příští týden se budou v celé republice konat průvody, přednášky a happeningy. Kvůli hlavnímu protestnímu pochodu v Praze vyhlásila na středu Univerzita Karlova rektorské volno. Akce podpoří i divadla a známé osobnosti.
Proti reformě budou protestovat tisíce studentů
Vysokoškolských studentů je v České republice přes 300 000. Takzvaný týden neklidu odstartuje tuto neděli v pražském divadle Komedie, kde budou akademici a umělci debatovat o vysokoškolské a kulturní politice. Od pondělí do pátku se pak budou v Praze, Brně, Olomouci, Českých Budějovicích, Hradci Králové, ale také v Ostravě, Opavě nebo Ústí nad Labem konat přednášky pro veřejnost a debaty s akademiky. Studenti ale připravují i koncerty, výstavy nebo promítání filmů.
Studenti se bojí zhoršení kvality vzdělání
„Připravované změny povedou k zásadnímu omezení autonomie vysokých škol ve prospěch politických a ekonomických elit a posléze i k výraznému zhoršení kvality českého terciárního vzdělání,“ vysvětlil spoluorganizátor protestů Jan Gruber z Iniciativy pro svobodné vysoké školy, proč studenti vystupují proti reformě.
Na úterý jsou naplánovány protestní pochody v Brně, Olomouci a Českých Budějovicích, v Hradci Králové studenti „obsadí“ školu a budou zde přespávat. Hlavní akcí pak bude středeční průvod Prahou, účastníci z řad studentů z celé republiky chtějí dojít před Úřad vlády. Menšími akcemi pak budou protesty pokračovat až do konce týdne. Například v Brně se na čtvrtek chystá happening „S vášní pro vzdělání“, kdy budou přítomní svou lásku k veřejným vysokým školám demonstrovat hromadným líbáním na náměstí Svobody.
Smyslem protestů je přimět vládu, aby neschvalovala návrhy dvou reformních zákonů o vysokých školách a vrátila je ministrovi školství k přepracování. Kabinet by měl materiál projednávat v březnu, reformy minulý týden podpořil premiér Petr Nečas (ODS).
Studentům a většině akademické obce se nelíbí zavedení školného, změny v pravomocích akademických orgánů a bojí se i zásahů komerční sféry. Reforma také počítá s takzvaným kontraktovým financováním, při němž by univerzity dostaly na několik let dopředu slíbený určitý objem peněz. Nově by se také školy měly orientovat buď na výzkum, vzdělávání nebo praktické uplatnění absolventů.
Studio ČT24 o studentských protestech (zdroj: ČT24)