VV zablokovaly jednání o BIS a Bémových nahrávkách

Praha – Jednání stálé sněmovní komise pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby (BIS), která měla projednat údajný únik odposlechů někdejšího pražského primátora Pavla Béma (ODS) a vlivného podnikatele Romana Janouška, dnes skončilo dřív, než začalo. Zablokoval ho poslanec Věcí veřejných David Kádner, který odmítl výzvu předsedy komise Richarda Dolejše, aby se jednání neúčastnil. Dolejš argumentoval tím, že Kádner by se jako bývalý zaměstnanec agentury ABL mohl dostat do střetu zájmů. Právě přes ABL se totiž měly odposlechy dostat do médií.

„Fakt, že bývalý zaměstnanec ABL chce být přítomen projednávání této záležitosti, považuji za vrchol cynismu. Je evidentní, že tento poslanec v případě podezření, že ABL tyto informace získala od BIS, může být podjatý a je zde riziko, že může vynášet informace do bezpečnostní agentury. Odmítám to, aby pan Bárta a ABL měli v této komisi své ucho,“ odůvodnil svůj postoj na tiskové konferenci předseda sněmovní komise Richard Dolejš.

Stálá komise pro kontrolu činnosti BIS měla vyslechnout jejího ředitele Jiřího Langa a zjistit, zda odposlechy telefonních hovorů mezi Bémem a Janouškem, v nichž mj. dojednávali obsazování vlivných postů, skutečně uniklo z BIS a pokud ano, jak dlouho odposlechy prováděla a zda o nich věděli tehdejší ústavní činitelé (zejména předseda vlády Mirek Topolánek).

Dolejš na tiskové konferenci po dnešním jednání uvedl, že Kádnera na svůj zamýšlený postup upozornil už před jednáním, ten ale trval na své účasti. Protože Kádner odmítl opustit jednací sál, k jednání nedošlo. Může se tedy stát:

  • Kádner změní názor a příště se jednání nezúčastní.
  • VV dosadí do komise jako pozorovatele jiného zástupce, ten by ovšem neměl hlasovací právo.
  • V případě, kdy by VV trvaly na zástupci s hlasovacím právem, muselo by situaci odblokovat až plénum sněmovny, které by navolilo nové členy komise.

Dolejš proto uvedl, že požádal dopisem premiéra Petra Nečase (ODS), aby tuto patovou situaci na vládní úrovni urychleně řešil. „Čím dříve tuto věc vyřeší, tím dříve bude moci komise v příslušné záležitost jednat,“ konstatoval předseda komise. V případě, že vláda jeho žádost nevyslyší, měla by podle něj svolat mimořádnou schůzi a z pozice předsedy sněmovní komise ho odvolat.

Předseda komise Richard Dolejš:

„Pan Kádner je skvrnou na této komisi. Infiltrace soukromé bezpečnostní agentury do vládních a kontrolních struktur je nepřijatelná pokud toto premiér toleruje na úrovni vlády, já to na úrovni komise tolerovat nebudu.“


Kádner v písemném prohlášení obviňování z možného střetu zájmů odmítl a požadavky Dolejše označil za „protiústavní, nedemokratické a politicky zbrklé“. Podle této optiky by v komisi nemohl být ani exministr vnitra, bývalý pracovník BIS a někdejší ředitel civilní rozvědky František Bublan (ČSSD) vzhledem ke svým minulým angažmá, dodal. „Já pořád nechápu, proč pořád používá jen moje jméno, a opomíná pana Bublana, který byl od roku 1991 přímo ve složkách BIS,“ uvedl pro ČT.

K dnešnímu debaklu se vyjádřil i předseda VV Radek John a úlohu Kádnera v ABL bagatelizoval: „Měl na starosti asi šest lidí a ti hlídali, jestli se kradou konzervy. Je takový člověk doživotně diskvalifikován z veřejné funkce?“

Ředitel BIS mlží, jsou zde „pochybnosti“, říká

Ředitel BIS Lang se proto dnes vůbec nedostal ke slovu a na jednání komise prý dnes řekl v podstatě jen „dobrý den a nashledanou“. Komise ale odtajnila písemnou zprávu od BIS, kterou dostala v pátek a která obsahovala předběžnou informaci o údajném úniku odposlechů Béma a Janouška. Novináři by ji údajně měli dostat ještě dnes.

Není ovšem zřejmé, zda zpráva podá jednoznačnou informaci o podílu BIS na celém skandálu. Langova dnešní odpověď na otázku, zda je zdrojem odposlechů kontrarozvědka, totiž nebyla jednoznačná. „Já to neumím říct. Jsou vážné pochybnosti, ale je to jako těšínská jablíčka. Buď, anebo. Kdyby to bylo jasné, nepotřebuji bojovat o nějaký čas. To je k ničemu. Ta pravda se musí zjistit,“ řekl Lang.

Podle Dolejše komise není paralyzovaná

Členové komise se k rychlému konci dnešního jednání staví skepticky. „Radost z toho určitě nemám, myslím, že daleko víc by nás měly zajímat informace, co se opravdu stalo, než to, jestli někdo teoreticky může být nebo nemůže být ve střetu zájmů,“ uvedl člen komise David Vodrážka (ODS).

Činnost komise ovšem podle jejího předsedy Dolejše navzdory dnešnímu debaklu paralyzovaná není. Langovi předal otázky, na něž do čtrnácti dnů žádá odpovědi, a pokud BIS nevyhoví, bude po Nečasově kabinetu požadovat, aby jí to přikázala; kontrarozvědka se totiž vládě ze zákona zodpovídá.

Co chce komise vědět:

  • zda se BIS zabývala otázkou propojení struktur kolem podnikatele Milana Janouška s pražským magistrátem, ABL, a s orgány státní zprávy vč. VZP a policie
  • zda BIS v tomto případě použila zpravodajskou techniku vč. odposlechů
  • jak BIS naložila se získanými informacemi, zda si vedla svazek, udělala zprávu a poskytla ji příslušným adresátům (těmi jsou podle zákona o zpravodajských službách prezident, premiér a členové vlády).
  • pokud zprávu předložila, jak premiér a ministři s touto zprávou naložili.
  • Zda je BIS ochotná uvažovat o tom, že svazek odtajní

Je nutné vzít v potaz, že původcovství zprávy u BIS stále není potvrzeno, a všechny okruhy s výjimkou prvního jsou podmínečné.


Dolejš nehodlá Kádnerovi jako jedinému členovi komise předložit ani případné odpovědi. „Vidím to jako bezpečnostní riziko pro tento stát. Proto mu toto nesdělím,“ uvedl.

V případě, že se BIS mafiánským prostředím kolem Béma a Janouška zabývala a vedla k němu svazek, bylo by podle Dolejše prospěšné tento spis odtajnit. Předešlo by se tak podle něj účelovým únikům od poslechů do médií, který podle něj mohou mít manipulativní charakter i vyděračský rozměr z pozice toho, kdo odposlechy médiím poskytuje.

Kdo všechno o případu věděl a mlčel?

Už před zahájením jednání deklarovali členové komise zájem na tom dozvědět se, zda (za předpokladu původcovství u BIS) o Janouškových a Bémových hovorech věděl Mirek Topolánek, předseda vlády z doby jejich pořízení, případně další činitelé.

Topolánek totiž v rozhovoru pro Mladou frontu uvedl, že se jedná o nové informace. „Já jsem takové informace (o odposleších) neměl k dispozici,“ řekl doslova. Jeho předchozí vyjádření přitom nasvědčují, že minimálně choval podezření. „Všechno, co jsem říkal tenkrát o odposleších, sledovačkách, komprech a podobně, jste karikovali a nezajímalo vás to. Psali jste blbosti a skvěle jste se u toho bavili,“ napsal ve čtvrtek 22. března někdejší premiér serveru Lidovky.cz. „Mě to stálo kariéru uzavřenou politickým pučem a je to pro mě minulost, kterou se nemíním jakkoli zabývat. Pro 'tentokrát' to nezajímá mě.“

Podle Františka Bublana (ČSSD), je těžko představitelné, že by o případných Topolánek ve funkci premiéra neměl ponětí. „To je otázka, co s tím tehdejší premiér udělal, jestli si to nechal pro sebe, nebo to pro něho byla nějaká karta, aby držel Béma pod krkem,“ řekl Bublan. Na rovině spekulací lze stejně tak předpokládat, že o odposleších věděl prezident Václav Klaus.

Starší aféry spojené s činností BIS:

  • Kauza Tatra (2011): Elitní policista vyšetřující údajný korupční případ kolem exministra obrany Martina Bartáka chtěl po BISce pomoc při vyšetřování. Když neuspěl, vynadal jí, že kryje politické elity. BIS si pak stěžovala řediteli protikorupční policie a ten detektiva vyzval, ať si najde jiné místo.
  • Odposlechy Stanislava Grosse (2003): Na veřejnost se dostaly odposlechy tehdejšího premiéra Stanislava Grosse, ministra obrany Jaroslava Tvrdíka a ministra zemědělství Jaroslava Palase. Podle kusých informací kontrarozvědka zřejmě neodposlouchávala politiky samotné, ale lidi, s nimiž byli politici v kontaktu. Únik odposlechů stál místo šéfa tajné služby Jiřího Růžka.
  • Případ Josefa Luxe (1996): V souvislosti s činností BIS se začalo mluvit o sledování místopředsedy vlády a předsedy KDU-ČSL Josefa Luxe a spisu Island. Ten obsahoval záznamy o privatizaci bývalého vojenského újezdu Ralsko. Ze spisu se ztratily čtyři listy se záznamem, které se týkaly právě Luxe.

Obsahem nahrávek se už zabývá policie. Bém v pondělí požádal o pozastavení členství v ODS, k čemuž ho vyzval stranický předseda a premiér Petr Nečas. Pokud by to Bém neudělal, podpořil by prý kroky k jeho vyloučení. Bém by měl podle Nečase také opustit sněmovnu. Bém je nyní v zahraničí; vzkázal, že osobní odpovědnost včetně odchodu ze sněmovny by vyvodil, pokud by se ukázalo, že porušil zákon.

Video TK předsedy sněmovní komise Richarda Dolejše
video

TK předsedy sněmovní komise Richarda Dolejše