Praha – Předseda vlády Petr Nečas (ODS) dnes v Kramářově vile jednal s předsedou ČSSD Bohuslavem Sobotkou o možném konání předčasných voleb do Poslanecké sněmovny. ODS k nim chce přistoupit v případě, že by se strany vládní koalice v úterý po Velikonocích nedohodly na úsporných opatřeních pro následující dva roky. Stejný názor zastává i TOP 09, a sociální demokracie proto chce jednat i s jejím předsedou Karlem Schwarzenbergem.
Nečas chystá i plán B. Se Sobotkou jednal o předčasných volbách
„Jsme připraveni podpořit v Poslanecké sněmovně ukončení tohoto volebního období,“ uvedl dnes šéf nejsilnější opoziční strany Bohuslav Sobotka s tím, že by ČSSD podpořila i červnový termín předčasných voleb. Původně navrhovala sloučit předčasné volby s volbami senátními a krajskými, které proběhnou na podzim. Premiér Petr Nečas i prezident Václav Klaus ovšem upozornili na to, že v tu chvíli se už musí projednávat státní rozpočet na příští rok, což by sněmovní volby výrazně zkomplikovaly.
Sobotka nicméně premiéra varoval, že pokud se na volbách v červnu nedohodnou strany po Velikonocích, bude je ČSSD nadále prosazovat i na podzim. Podle opozice totiž není vyloučené, že se podobná vládní krize zopakuje i v průběhu následujících měsíců. „Pokud by se teď vládní koalice provizorně dohodla, nedá se vyloučit, že se pohádá při sestavování rozpočtu, nedá se vyloučit, že dojde k nejednotě při hlasování o církevních restitucích, a my budeme připraveni na to, abychom přišli s návrhem na hlasování o nedůvěře vládě,“ zdůraznil předseda ČSSD.
Šéf ODS a ČSSD na společném jednání? Téměř setkání 3. druhu
Dnešní setkání nejvyšších představitelů koalice a opozice jen potvrzuje výjimečnost celé situace. Čeští premiéři totiž během svého působení ve funkci nemají ve zvyku stýkat se s hlavními rivaly z druhé strany politického spektra. Nečas se s Bohuslavem Sobotkou potkal naposledy loni v květnu, kdy spolu řešili důchodovou reformu. I tehdy hrozil rozpad koalice.
Stejně výjimečné byly také schůzky Nečasova předchůdce Mirka Topolánka. S šéfem ČSSD Jiřím Paroubkem k sobě navíc chovali osobní antipatie. Poprvé spolu během Topolánkova úřadování ve Strakově akademii dojednávali 29. března 2009 předčasné volby, podruhé se setkali až po Topolánkově odchodu z čela ODS 20. května 2010.
Česko přivedly na kraj předčasných voleb VV
Vládní krizi vyvolal soudní proces s představiteli nejmenší koaliční strany Věci veřejné. Někdejší předsedkyně jejich poslaneckého klubu Kristýna Kočí na nahrávce určené k soudnímu projednání hovořila o své účasti na údajném plánu ODS a TOP 09 nejmenšího koaličního partnera rozložit. Grémium VV v reakci na tuto informaci vyzvalo své ministry k rezignaci. TOP 09 a ODS obsah nahrávky odmítly jako nesmysl a na výzvu VV kontrovaly prohlášením, že v případě rezignace ministrů za Věci veřejné přistoupí k předčasným volbám. V tom případě by se ovšem VV do sněmovny znovu nedostaly, dlouhodobě se pohybují pod hranicí volitelnosti a nejnovější průzkum jim přidělil pouhých 1,4 % voličské přízně.
Pro své setrvání ve vládním svazku nyní VV požadují přehodnocení koaliční smlouvy, projednání odkládaných kauz i plánovaných rozpočtových opatření na následující dva roky. Klíčové jednání špiček vládní koalice by mělo proběhnout v úterý.
Sociální demokraté chtějí jednat i s šéfem TOP 09 Karlem Schwarzenbergem, ten je ovšem až do neděle v zahraničí. Na společnou schůzku proto zbývá málo času, TOP 09 ji ale přesto nevylučuje. „Jsem připraven bavit se o co nejrychlejším termínu předčasných voleb za předpokladu, že Věci veřejné budou dál trvat na svých nepřijatelných manýrách,“ konstatoval místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek.
Jaký plán se vytáhne z osudí? S kličkou točí VV
Situaci před úterním jednáním o budoucnosti vlády ovšem komplikuje vnitrostranický rozkol uvnitř VV – část strany požaduje jednoznačné setrvání v koalici, část je proti, uvažuje se i o odvolání stávajícího vedení. Ve hře o osudu Nečasova kabinetu je proto i možnost, že by v případě rozštěpení VV vládl jen s částí jejich členů. Nejmenší parlamentní stranu ostatně oslabil už skandál s nahrávkami loni na podzim, z původních 24 poslanců je v poslaneckém klubu VV jen jednadvacet členů. Odchod zvažuje i spoluzakladatel strany a bývalý ministr školství Josef Dobeš.
ODS a TOP 09 navíc nemají bez VV v Poslanecké sněmovně potřebnou většinu 101 (a více) hlasů, společně drží jen 93 křesel. Předseda vlády Petr Nečas ovšem opakovaně odmítl, že by stál v čele vlády založené na křehké většině 101 či 102 hlasů. „V žádném případě nepůjdu do řešení, jako je menšinová vláda nebo vláda, která nebude mít bezpečnou většinu v Poslanecké sněmovně,“ konstatoval Nečas.
Události o vládní krizi (zdroj: ČT24)