Budou komunisté akceptovatelní, či skončí na okraji politického spektra?

Praha - Po pádu socialistického režimu v listopadu 1989 mnozí předpovídali českým komunistům postupný úpadek. Ti však nejenže nezanikli, ale naopak se stali jednou z nejsilnějších stran v Česku se stále nejpočetnější (byť ubývající) členskou základnou. Na druhou stranu je ale jejich koaliční potenciál na vládní úrovni zatím prakticky nulový, neboť se nedokázali věrohodně oddělit od své totalitní minulosti. Nicméně z tábora sociálních demokratů se stále častěji ozývá, že lze zvážit jakousi formu spolupráce. A ani komunisté se nebrání. „Jsme schopni podporovat určité kroky, třeba jednobarevné vlády, ale otevřeně a za určitých podmínek,“ řekl pro pořad 168 hodin Vojtěch Filip, který bude v sobotu obhajovat svůj předsednický post.

Po sněmovních volbách v roce 2010, v nichž ztratili pozici třetí nejsilnější strany, vliv komunistů poněkud poklesl. Strana sice udržela svých 26 mandátů, ztratila ale téměř 100 tisíc voličů a vzhledem k jasné převaze středopravicových stran přišla i o křeslo místopředsedy sněmovny. Na preferencích jí to však neubralo, spíše naopak - v některých průzkumech z poslední doby se dokonce komunisté vyšvihli na druhé místo za ČSSD. Například podle dubnového volebního modelu CVVM by za vítěznými sociálními demokraty (37 procent) skončili druzí právě komunisté. Podle dostupných informací by KSČM předstihla občanské demokraty poprvé od doby opoziční smlouvy. Volilo by ji 20 procent dotázaných, zatímco ODS 17,5 procenta. V posledních volbách skončila čtvrtá, získala 11,27 procenta hlasů.

Bohuslav Sobotka:

Bohuslav Sobotka„Když by měla levice – i se započítáním komunistické strany – v příští sněmovně většinu, proč by tedy nemohla být zvážená i varianta určité formy spolupráce mezi sociální demokracií a komunistickou stranou?“



Právě ČSSD by měla být teoreticky pro komunisty nejbližším koaličním partnerem, sociální demokraté však mají platné Bohumínské usnesení, které takovou spolupráci na nejvyšší úrovni zakazuje. Dlouhodobě se ale v sociální demokracii pracuje s možností menšinové vlády, která by se o podporu KSČM opírala. To připustil Sobotka už loni v dubnu, kdy Hospodářským novinám řekl, že je pro něj přijatelná varianta menšinové vlády s podporou KSČM, nicméně případnou koalici s komunisty odmítl. Podobně se vyjádřil pro Lidové noviny i místopředseda ČSSD Jiří Dienstbier. „My nemůžeme spolupracovat s TOP 09 a ODS, moje současné odhady jsou menšinová vláda s podporou komunistů. Například v zahraničně politických otázkách by ta spolupráce mohla být i širší,“ citovaly jej v dubnu Lidové noviny.

Vojtěch Filip a Bohuslav Sobotka
Zdroj: ISIFA/ČT24
Autor: Vojtěch Rejl


Komunisté se sejdou v sobotu v Liberci, kde se o křeslo předsedy utkají tři kandidáti: šéf strany Vojtěch Filip, místopředseda Stanislav Grospič a ostravský komunální politik Martin Juroška. Pokud sjezd schválí změnu stanov, budou delegáti z vedoucích stranických funkcionářů volit ještě statutárního zástupce předsedy - prvního místopředsedu. Kandidátů je osm.

Nominaci přijali oba Filipovi protivníci Grospič a Juroška pro případ, že při volbě předsedy neuspějí. Pozice současného předsedy Filipa je totiž silná a očekává se, že by mohl zvítězit už v prvním kole. Dalšími kandidáty na prvního místopředsedu jsou někdejší mládežnický funkcionář Josef Skála, chomutovský komunální politik Jaroslav Komínek, exposlanci Petr Šimůnek a Zdeněk Maršíček, jihomoravský tajemník strany Vladimír Sácký a nakonec zřejmě nejmladší kandidát, současný šéf Svazu mladých komunistů Československa Lukáš Kollarčík – ten patří k radikálním mladým komunistům, kteří jsou nejostřejšími kritiky současného vedení. K jeho vzorům patří Klement Gottwald a fandí Filipovu soupeři Grospičovi, který chce, aby KSČM pouze nekritizovala, ale předkládala alternativu. Na své straně má komunisty, kteří považují čtyřicetiletou komunistickou vládu na rozdíl od polistopadového vývoje za stabilní a vzkvétající období nových českých dějin, mezi nimi i předsedkyni pražských komunistů Martu Semelovou.


KSČM

vznikla jako nástupnická organizace Komunistické strany Československa (KSČ), která v roce 1948 na více než 40 let nastolila v Československu totalitní režim. Na rozdíl od většiny partnerských stran bývalého sovětského bloku se čeští komunisté nevzdali slova „komunistická“ ve svém názvu. V programové oblasti strana stále odmítá kapitalismus a jejiím cílem je nastolení socialismu. Jsou proti členství v NATO a před referendem v roce 2003 vyzvali své voliče, aby nehlasovali pro vstup Česka do EU. Již prakticky od roku 1989 se čas od času objevují snahy postavit KSČM mimo zákon, zatím ale bez úspěchu

V letech 1992 a 1993 strana prošla neúspěšným pokusem o modernizaci. Reformátoři kolem tehdejšího předsedy Jiřího Svobody prosazovali změnu názvu a posílení socialistické orientace, neměli však dostatečnou oporu v konzervativně laděné členské základně. Přelomovým bodem se stal v červnu 1993 prostějovský sjezd, na němž zvítězili konzervativci v čele s Miroslavem Grebeníčkem, který stranu vedl přes 12 let a za jeho éry se komunisté stali stabilně třetí nejsilnější stranou, s níž však nikdo nechtěl otevřeně spolupracovat. V parlamentních kuloárech ale s komunisty vyjednávají všechny strany a jejich hlasy například sehrály důležitou roli v prvním zvolení Václava Klause prezidentem v roce 2003. Po volbách v roce 2002 také komunisté získali křeslo místopředsedy sněmovny pro Vojtěcha Filipa. A právě Filip vyslyšel hlasy po větším otevření strany a po Grebeníčkově rezignaci na podzim roku 2005 se stal předsedou strany.

Pod jeho vedením komunisté ještě zvýšili svůj vliv, a to především před volbami 2006, kdy v parlamentu často fungovala nepsaná koalice ČSSD a KSČM. Významným mezníkem se pro komunisty staly krajské volby v říjnu 2008, po nichž se díky koalicím s vítěznou ČSSD v některých krajích poprvé od roku 1989 podílejí na výkonné moci.


Kdo všechno se chce stát předsedou komunistů


Vojtěch Filip (57) - vystudoval práva na univerzitě v Brně. Až do roku 1990 byl právníkem v podniku Sfinx České Budějovice. V období 1990 až 1992 byl poslancem Federálního shromáždění. V roce 1993 si otevřel vlastní advokátní kancelář. Od roku 1996 je poslancem, v letech 2002 až 2010 byl místopředsedou Poslanecké sněmovny. Členem strany je od roku 1983. V květnu 1994 se neúspěšně utkal o funkci předsedy strany s Miroslavem Grebeníčkem. Grebeníčka nahradil až 1. října 2005. V roce 1991 komise pro objasňování událostí 17. listopadu označila Filipa za agenta StB. Obvodní soud v Českých Budějovicích v roce 1992 konstatoval, že Filip vědomě spolupracoval s československou rozvědkou, ale nevěděl, že služba organizačně patří pod komunistickou StB.

Stanislav Grospič (47) - v roce 1987 ukončil studium práv na Univerzitě Karlově v Praze, kde potom postgraduálně vystudoval obor správní právo. Poslancem je od roku 2002, je místopředsedou ústavně právního výboru. Grospič je považován za představitele konzervativní linie v KSČM. V květnu 2008 neúspěšně kandidoval na předsedu KSČM, když pro něj hlasovala zhruba čtvrtina delegátů sjezdu. V říjnu 2009 byl ústředním výborem strany zvolen místopředsedou KSČM pro odborné zázemí a vztahy k občanskému sektoru. Je předsedou Středočeské krajské rady KSČM.

Martin Juroška (36) - vystudoval ekonomickou fakultu na Vysoké škole báňské - Technické univerzitě Ostrava, kde nyní působí jako pedagog. Od roku 2002 je zastupitelem městského obvodu Ostrava-Michálkovice a v současnosti je i starostou tohoto obvodu. Od roku 2006 je také zastupitelem statutárního města Ostravy.