Repliku muklovského kříže převzala i dcera Milady Horákové

Praha – Dnes poprvé se v Praze předávalo ocenění Muklovského válečného kříže. Konfederace politických vězňů ho uděluje ženám, které pronásledoval komunistický režim. Repliku kříže tak dostaly vdova po popraveném Sylva Jarošová a Ludmila Hermanová, jejíž rodina byla vězněna komunistickým režimem. Z Ameriky si přijela vyznamenání vyzvednout i Jana Kánská, dcera Milady Horákové, popravené po politickém procesu za komunistického režimu.

„Samozřejmě, že na maminku vzpomínám často. Já vždycky, když se o ní mluví, tak prožívám hlubokou úctu, protože sama bych toho, co ona udělala, nikdy nebyla schopná,“ vzpomínala Kánská. Když byla Milada Horáková v nacistickém a po válce v komunistickém vězení, tak se o malou Janu starala její teta se strýcem, než se jí, jak říká, „podařilo otřepat ze všech těch nesvobod a odjet do Ameriky“. 

Naposledy viděla matku večer před popravou 27. června 1950 a toto setkání má stále v živé paměti, i když o něm nerada mluví. Jana Kánská se pak sama ocitla v hledáčku STB, nemohla studovat medicínu a zhruba 17 let neviděla svého otce, který emigroval. 

V dalším politickém procesu přišla o muže Sylva Jarošová. O chystané popravě manžela se dozvěděla na poslední chvíli a nestihla se s ním ani rozloučit. Po jeho smrti zůstala sama s malým synem. Jarošová na slavnostním aktu vzpomínala na desítky rodičů, manželů, manželek a snoubenců či snoubenek, kteří jezdili do věznic stejně jako ona za svými blízkými. „Já si myslím, že ty medaile jsme dneska přijaly i za ně,“ uvedla. 

Repliku Muklovského válečného kříže převzala také Ludmila Hermanová, které komunistický režim rozbil celou rodinu. A to jen proto, že se na konci 50. let chtěl zbavit jejího otce - úspěšného soukromníka. „Beru to jako ostatní ženy - za svoji rodinu, za malou sestru, která zůstala v 10 letech sama doma, za bratra.“ 

Ocenění žen, které minulý režim pronásledoval, vymyslel Luboš Hruška. To, že bude mít podobu muklovského kříže, ho napadlo, když byl sám v komunistickém vězení. Poté, co se mu nepodařilo uprchnout z komunistického Československa, a byl zadržen na hranicích, byl odsouzen na 18 let a prošel mnoha věznicemi. Konfederace dnes podle místopředsedy Františka Šedivého splnila Hruškovo přání, aby tři medaile, které nechal zhotovit, byly předány také „těm před mřížemi“ za jejich statečnost.