Praha - Nový zvláštní výchovný plán, který má pomoci zvládat nekázeň a záškoláctví, mělo v letošním školním roce 676 žáků. U 160 z nich se na tom škola dohodla s rodiči a sepsala s nimi smlouvu. U téměř 84 procent dětí se chování poté zlepšilo. Na konferenci o pokusném ověřování individuálních výchovných plánů to uvedla spoluautorka projektu Miroslava Salavcová z ministerstva školství. Plány a smlouvy s rodiči otestovalo od září 36 škol. Podle Salavcové ministerstvo bude rozhodovat o tom, zda se model v budoucnu rozšíří plošně.
Skoro 700 žáků mělo výchovný plán ke zvládnutí nekázně
„Cílem bylo vyzkoušet novou formu péče o žáky, ale i novou formu spolupráce s rodiči. Víme, že jsme nevymysleli nic nového. Řada škol už něco takového používala a postup potvrdily. Přesvědčilo nás to, že by se mělo v projektu pokračovat,“ uvedla Salavcová.
Individuální výchovný plán obsahuje postup kroků, které mají škola, dítě a případně i rodiče ke změně problémového chování udělat. Ve smlouvě se pak otcové a matky zavážou ke spolupráci. Celkem podepsali 160 takových dohod. V šesti případech podpis odmítli. Původně se podle Salavcové plánovalo 195 smluv, ale u 35 žáků nakonec nebyly nutné. Potíže s problémovými dětmi se totiž vyřešily.
Individuální plán mělo 676 žáků - 208 na prvním a 468 na druhém stupni. „Pozitivní změna byla zaznamenána v 566 případech. Je to téměř 84 procent,“ uvedla Salavcová.
Zda a případně v jaké podobě bude projekt pokračovat, není zatím jasné. Podle autorů by se ale mohl plošně zavést ve školním roce 2013/2014. „Karta je a bude na straně ministerstva školství, aby řeklo, zda stojí za to, aby se model převedl do praxe. Může se stát, že bude mít ministerstvo jiné priority,“ uvedl dětský psycholog Václav Mertin, který na projektu spolupracoval.
Testování individuálních plánů pro problémové školáky a smluv s rodiči odstartoval bývalý ministr školství Josef Dobeš (VV). V únoru prohlásil, že je rozhodnut v projektu pokračovat. Počítal ale s tím, že by smlouvy s rodiči nemusely školy uzavírat povinně. Ty, které by tuto možnost využily, měly získat finanční podporu.
Ověřovaný model podle Mertina v osmi školách naplnil očekávání zcela a v 17 jen částečně, v šesti naopak vůbec nenaplnil. Vedení škol i učitelům chyběla prý třeba legislativní podpora. Projekt také ukázal, že někteří kantoři neumějí s rodiči komunikovat a někteří rodiče se zas vůbec nechtějí zapojit, podotkl psycholog. Podle něj by k řešení potíží s neukázněnými školáky mohla pomoci například možnost vyloučit takové děti z vyučování či povinné poradenství pro některé rodiče.