Klaus vetoval zákon podporující pěstounskou péči

Praha – Prezident Václav Klaus vetoval novelu zákona o sociálněprávní ochraně dětí, která měla snížit počet dětí v ústavech a naopak podpořit pěstounskou péči. Podle Klause byla ale norma přijata pod tlakem mezinárodních institucí, které Česko za vysoký počet dětí v ústavních zařízeních kritizovaly. Norma prý navíc vyvolala obavu z rušení kojeneckých ústavů a dětských center i z toho, že by nemuselo být dost pěstounů. Novelu vetoval také Senát, dolní komora ho ale přehlasovala, když předlohu podpořilo 108 poslanců. Teď se zákon do sněmovny vrací znovu.

Novela podle kritiků rozvrátí současný fungující stav, udělá z pěstounství trh a ústavní péči v podstatě zlikviduje. Vláda ale tvrdí, že novela zajistí, aby děti vyrůstaly v co nejpřirozenějším prostředí, když selžou jejich biologické rodiny. 

Podle prezidenta je zákon „bezcitný a surový“ a zákonodárci ho přijali pod tlakem mezinárodních institucí. Jmenoval Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva, Dětský fond OSN (UNICEF) a Evropskou komisi. Ty Česko kritizovaly za velký počet dětí v ústavech a podle Klause začaly prosazovat jako svůj politický program, aby se děti do tří let do ústavů neposílaly. Podle něj „takto motivovaný zákon“ vyvolal obavy z rušení kojeneckých ústavů i z nedostatku pěstounů.   

„Panují důvodné obavy, že nebudeme mít ani pěstouny, ani ústavy, a děti budou končit na ulici. Nedůvěra veřejnosti je zesílena nedávnými negativními zkušenostmi se špatně připraveným zaváděním jiných sociálních reforem,“ zdůvodnil své rozhodnutí prezident. Jeho obavy pak prý vyvolávají široce a vágně stanovené povinnosti radnic pravidelně posuzovat, zda děti nepotřebují nějakou sociálněprávní ochranu. To by podle Klause vedlo „ke stále většímu zasahování veřejných institucí do soukromí rodin“ a do výchovy. Proti libovůli úředníků pak prý norma neobsahuje žádné pojistky. Obavy prý potvrzuje i zamýšlená profesionalizace pěstounů.

Pokud předloha projde, tak by se pěstounství zprofesionalizovalo, tito lidé by dostávali vyšší odměnu. Nárok na ni by měli i v době, v níž by o žádné dítě zrovna nepečovali. Méně peněz od státu by naopak měla zařízení pro okamžitou pomoc, jimž by ale měli začít víc platit rodiče. 

Odměna pěstouna by se také nově posuzovala jako plat, což znamená, že pečující lidé by měli důchodové pojištěni. Předloha dále předpokládá zavedení dávky pro děti po ukončení pěstounské péče a státního příspěvku na služby při výkonu pěstounské péče. Úředníci by podle předlohy nově měli rodinám pomáhat, aby děti mohly zůstat doma. Pokud by to ve vlastní rodině nebylo možné, měly by se dostat na přechodnou dobu do profesionálních pěstounských rodin.