101 hlasů? Podle právníků by mohlo stačit k získání důvěry méně

Praha – Vláda se s rebelujícími poslanci stále nedohodla na podpoře stabilizačního balíčku, se kterým spojila žádost o vyslovení důvěry. Čas jí přitom rychle ubíhá. Sněmovna by se mohla balíčkem zabývat už na další schůzi, která začíná 18. září. Podle ústavních právníků by ale na problém s dostatečným počtem hlasů nutně narazit nemusela, bude jí stačit prostá většina, tedy polovina přítomných poslanců, což by mohlo být za jistých okolností méně než 101.

Vláda předložila balíček prakticky v nezměněné podobě. Rebelové ovšem požadují změny. Daň z přidané hodnoty by podle nich například měla zůstat na současných 14 a 20 procentech, vláda v balíčku ovšem počítá se zvýšením sazeb na 15 a 21 procent. A ustupovat se jí zatím příliš nechce, na změnách by se totiž musela shodnout celá koalice. Další jednání jsou na programu příští týden. Už v úterý bude o balíčku jednat sněmovní frakce ODS.

V jaké fázi se na pořad jednání dostane důvěra vládě, zatím není jasné. Podle ústavních právníků může vláda spojit žádost o důvěru hned s prvním čtením. „Já myslím, že bude zájmem vlády, aby to spojila s prvním čtením,“ míní ústavní právník Václav Pavlíček. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) to ale vidí jinak. Prohlásil, že se o důvěře vládě bude hlasovat pokaždé, kdy bude sněmovna o balíčku rozhodovat, tedy i v případě, že zákon sněmovně vrátí Senát nebo prezident.

Václav Pavlíček

„Nehrozí z toho bezprostředně volby. Hrozí z toho pouze to, že když vláda nedostane důvěru, tak musí podat demisi. Na základě toho pak může být jmenována vláda nová.“


Kolik hlasů by ale v takovém případě vláda potřebovala? Pro schválení zákona by bylo potřeba 101 hlasů. S důvěrou už to ovšem podle právníků tak jednoznačné není. „K hlasování o důvěře je přirozeně potřebná normální většina, kdežto na přehlasování je třeba 101. V tom jsou různé funkce, i kdyby nebylo dosaženo těch 101, tak by vláda důvěru měla, pokud získá normální většinu,“ tvrdí Pavlíček.

Vláda navíc podle právníků další hlasování ve sněmovně s důvěrou už spojovat nemusí. Podle experta na ústavní právo Jana Kysely se svázání zákona s důvěrou vládě dá použít pouze na projednání ve sněmovně až do třetího čtení, nikoliv na sněmovní hlasování o zákoně vráceném Senátem či prezidentem.

Právníci zároveň upozorňují na to, že vyslovení nedůvěry stále neznamená předčasné volby. O vládě je možné dál vyjednávat. Tím, kdo ji bude sestavovat, by však již nutně nemusel být dosavadní premiér Petr Nečas (ODS). Teprve třetí vyslovení nedůvěry vede k předčasným volbám.