Sliby zlepšení úřadu pro cizince se zatím nevyplnily

Praha – Od ledna letošního roku patří úřad pro cizince pod ministerstvo vnitra. Jeho lídr Radek John slíbil cizincům lepší péči, zatím se ale zdá, že je vše při starém. Přesně tak totiž mluví o své čerstvé zkušenosti s úřadem jeden z cizinců na svém blogu. Konstatuje, že v mnohém je situace ještě horší, protože se zaškolují noví zaměstnanci a veškerá agenda se protahuje. Novelu zákona o pobytu cizinců, která platí od začátku ledna, dnes budou projednávat ministr vnitra Radek John s odborníky na tuto problematiku.

„Od ledna, kdy ministerstvo vnitra úřad převzalo, se hodně věcí změnilo. Na úřadovnách nejsou fronty, řada se dostane na každého, kdo přijde. Pravdou je, že pracovníci jsou noví, že v tuto chvíli nemáme zkušenost s tím, jak přesně bude o věcech rozhodováno,“ vyjádřila se ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová.

Přechod kompetencí pod ministerstvo vnitra se plánoval na rok 2013, s nástupem nové vlády se v létě rozhodlo, že se změna uskuteční už od 1. ledna 2011. „Z našeho pohledu to bylo poměrně narychlo, ale zkušenost je zatím spíše pozitivní,“ dodala Faltová.

Zdravotní pojištění je dle Faltové finančně neúnosné

Novela zákona o pobytu cizinců, která platí od prvního ledna, zavádí komplexní zdravotní pojištění pro cizince. Dle slov Faltové je ale velmi finančně náročné a ve svém důsledku nepokrývá zásadní problém ve zdravotním pojištění. Ten dle ředitelky Sdružení pro integraci a migraci tkví v tom, že by měli mít cizinci přístup do veřejného zdravotního pojištění, pokud na území České republiky podnikají. „V květnu budou do novely zákona přidány další podrobnosti a části,“ vysvětlila Faltová.

V Praze je v současné chvíli koncentrováno něco kolem dvaapadesáti procent všech evidovaných cizinců. „Cizinecká policie na Prahu a na cizinecký problém v Praze měla ale z celostátních počtů delimitováno třináct procent lidí. Znamená to, že zatímco v Praze existovaly známé fronty, existovala i místa, kde ti lidé pravděpodobně neměli do čeho sáhnout,“ řekl ředitel odboru azylové a migrační politiky MV ČR Tomáš Haišman.

Haišman: První kroky úřadu jsou pozitivní

„Každý, kdo sedí na přepážce, má povinnost odbavit nejméně 1 400 klientů za rok. Každý, kdo potom rozhoduje o těch spisech, má povinnost učinit až 600 rozhodnutí ročně. Myslím si, že první kroky úřadu jsou znatelně pozitivní, ale jsme na začátku dlouhodobého procesu dalších změn,“ dodal Haišman.