Galileo není tak drahé, tvrdí šéf projektu

Praha – Dvě nové družice rodícího se evropského navigačního systému Galileo jsou na svých místech na oběžné dráze. Po pátečním startu tak zaujaly svoji definitivní polohu a začaly bez problémů pracovat. Zeměkouli tak obíhají už čtyři satelity Galilea, což je minimální nutné množství, aby se mohly rozjet první testy systému jako celku. První data prý perfektně odpovídají plánovaným parametrům. Nyní začne intenzivní testování, které bude trvat zhruba tři měsíce, a budou během něj pečlivě prověřeny všechny funkce satelitů. Následovat bude další fáze testů, během které budou poprvé všechny čtyři funkční satelity společně s pozemní řídící stanicí ověřovat chování celého systému dohromady. České televizi to vysvětlil generální ředitel projektu Carlo des Dorides.

Galileo je podle slov Doridese sice do určité míry drahé, ale ve srovnání s jiným druhem infrastruktury zase tolik ne. „Galileo je totiž prvkem panevropské infrastruktury. Pokud ho srovnáte třeba s cenou dálniční sítě, nakonec se ukáže, že nejde o příliš rozdílná čísla. Jedná se o nejnovější technologii. Galileo navíc v porovnání s GPS a ruským Glonasem přinese něco nového. Bude to civilní systém pod civilní kontrolou. To je jeho velká konkurenční výhoda, na které chceme budovat naši výjimečnost,“ dodal.

Dorides tvrdí, že hlavním smyslem Galilea bude služba veřejnosti. Nicméně vedle toho budou určité služby, u kterých se předpokládá, že budou zpoplatněné. „Veřejná služba tedy nabídne nepřímý, společenský prospěch, ze kterého bude těžit ekonomika. Na druhé straně je potom komerční využití. V porovnání s GPS a Glonasem jde o novinku a tam očekáváme, že se nám vrátí určitá část nákladů systému,“ řekl.

Velkou podporu vidí generální ředitel projektu ze strany české vlády. Galileo popisuje jako typický duální systém. „Má civilní i armádní využití. Ta druhá oblast vyžaduje velmi přísné bezpečnostní podmínky, kterým se musíme podřídit. Takže to je důvod, proč tady máme nějaké vyhrazené místnosti, které jsou navrženy tak, aby se tam smělo pracovat s utajenými dokumenty. Z toho důvodu není jedna část budovy plně přístupná veřejnosti,“ dodal.

Rozhovor s Carlem des Doridesem (zdroj: ČT24)