Laparoskopie byla před 20 lety stejný zázrak, jako dnes umělé srdce

Praha - Řada výzkumů a zákroků, které před deseti i dvaceti lety vypadaly jako utopie, je dnes běžnou součástí medicíny. Léčba se vyvíjí raketovým tempem a nové metody dávají šanci milionům nemocných na celém světě a někdy dokonce nesou i českou stopu. Symbolem unikátních metod v medicíně se stal Dallas Wiense, kterému tým českého lékaře Bohdana Pomahače transplantoval obličej.

Epicentrem medicínského zemětřesení jsou v současné době především kmenové buňky. Dokáží se totiž přeměnit na jakékoliv jiné buňky v těle a stát se tak zásobárnou náhradních dílů. Lékaři mají v jejich výzkumu úspěch. 

Andemarian Beyene například díky kmenovým buňkám podstoupil jako první na světě operaci, při které mu byla do těla voperována umělá průdušnice. V posledním stádiu rakoviny nemohl čekat na dárce, lékaři mu proto vytvořili z polymeru obaleného kmenovými buňkami průdušnici novou: „Když mi řekli, že to bude první taková operace na světě a že orgán bude umělý, byl jsem z toho hodně vyděšený.“

Některé zákroky se stále zdají jako nedosažitelné, lékaři ale obavy pacientů vyvracejí. Ještě před dvaceti lety se podobně totiž jevila třeba i laparoskopie, která se dnes používá naprosto běžně. Stále lépe si umějí lékaři poradit i s nádory. „Za největší pokrok bych považoval zavedení cílené nebo také biologické léčby, která zabrání rozvoji nádorového procesu,“ uvedl přednosta interní kliniky VFN a 1. LF UK Pavel Klener.

Velký pokrok udělala například i gynekologie a porodnictví. Lékaři dnes umí zachránit novorozence, který váží jen půl kila. Děti dokonce dokáží operovat i v době, kdy jsou ještě v těle matky. Unikátní operace se pak letos vůbec poprvé uskutečnila ve Švýcarsku. Lékaři transplantovali dvěma ženám, které nemohly otěhotnět, dělohy jejich matek.