Překvapení v Senátu: Prošla novela, která ruší vyvlastňování kvůli těžbě uhlí

Praha - Senát překvapivě umožnil přijetí vládní novely, která v horním zákoně ruší možnost vyvlastňování nemovitostí kvůli těžbě nerostných surovin, zejména uhlí. Novelu sice kritizovalo hodně senátorů ČSSD, která má v horní komoře většinu, nakonec se však nenašlo dost hlasů jak pro zamítnutí novely, tak pro její schválení – v souladu s Ústavou tak putuje k prezidentovi jako přijatá. Senát schválil také novelu, která zrychluje vyvlastňování pozemků např. pro stavbu dálnic.

Novelu, která ruší možnost vyvlastňování kvůli těžbě, doporučoval zamítnout senátní hospodářský výbor, podle jehož zástupce Jiřího Bise (ČSSD) se stát zbavuje možnosti využít „v celospolečenském veřejném zájmu“ ložiska strategických surovin. „Jediným cílem navrhované úpravy je jednostranné zvýhodnění soukromých vlastníků před státem v oblasti využívání nerostného bohatství,“ řekl. Majitelé nemovitostí by získali faktické právo vetovat další těžbu, dodal. 

Proti novele se postavila také předsedkyně senátorského klubu TOP 09/STAN Soňa Paukrtová, podle níž by předloha mohla být v rozporu s ústavním pořádkem. Místopředseda ČSSD Jiří Dienstbier a místopředseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL) novelu naopak podpořili. Podle Pitharta se tím posílí jistoty vlastníků domů, které by mohly být ohroženy těžbou. 

Pro schválení novely bylo 23 z 58 přítomných senátorů napříč stranami. Návrh na zamítnutí sice získal o tři hlasy víc, jeho přijetí ale čtyři hlasy scházely. Jednotně nehlasovala žádná ze senátorských frakcí. 

Podle ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby (ODS) je novela mezikrokem, do konce roku předloží vládě věcný záměr obsáhlejší změny horního zákona, která má zachovat vliv státu na těžbu a využití strategických surovin včetně uhlí. Tato úprava má podle ministra řešit i otázku případného vyvlastňování. To do budoucna hrozí občanům Horního Jiřetína, Černic a Karviné. 

Lidé žijící v oblastech těžby uhlí jsou teď chráněni územními limity. Ty by však mohly v příštích letech přestat platit. Zrušení možnosti vyvlastění jim má přinést větší jistotu, že o svůj majetek nepřijdou. Podle vlády také vlastníci domů a pozemků získají novelou lepší možnost domoci se řádného odškodnění nebo finančního vyrovnání. Stát do roku 2014 o prolomení limitů neuvažuje, od roku 2015 by pak mohlo pokračování těžby za limity záviset výhradně na dohodě vlastníků pozemků, pod kterými se uhlí nachází, a těžebních společností. 

Náklady na výkup pozemků by se měly snížit

Senát také projednával novelu, která má zlevnit a zjednodušit vyvlastňování pozemků například pro výstavbu silnic a dálnic. Tato vládní novela dostala v horní komoře zelenou a putuje k prezidentovi. Novinkou je, že se proces vyvlastnění rozdělí na samotné vyvlastnění a na proces náhrady škody za vyvlastňovanou nemovitost. 

Novela také mění způsob stanovení výše náhrady za vyvlastnění. Dosud měl vyvlastňovaný jistotu, že získá náhradu nejméně 420 korun za čtvereční metr. Nově by výše měla být stanovena podle skutečného stavu pozemku v době jeho ocenění pro vyvlastnění. „Náklady na výkupy pozemků by se měly snížit, neboť jejich cena se bude posuzovat podle skutečného stavu ke dni výkupu, ne podle možného budoucího využití jako například stavební parcely,“ potvrdil senátor ČSSD Miloš Malý. 

Před vyvlastněním bude investor moci navrhnout vlastníkovi pozemku cenu až o 100 procent vyšší proti jeho aktuální hodnotě. Novela by tak měla zabránit tomu, aby stát vykupoval pozemky za nepřiměřeně vysoké ceny. Pokud vlastník pozemku podá námitku proti vyvlastnění, bude mít odkladný účinek. Pokud by ale namítal pouze proti stanovené ceně, pak už odklad nebude. Proces stanovení náhrady se tak může podle ministra řešit samostatně. Stát by mohl touto změnou zákona ušetřit miliardy korun ročně.