Lesy ČR dál kácí stromy určené k restituci, zákon ale neporušují

Praha - Lesy České republiky těží dřevo na pozemcích, které má stát vracet církvím v rámci restitucí. Pražské arcibiskupství si stěžuje, že takhle státní podnik pozemky znehodnotí a církve do nich budou muset léta investovat. Lesy se brání, že jen pokračují v obnově porostu. Inspekce životního prostředí jim dala za pravdu, že zákon neporušují. I když dostane církev lesy prázdné, musí je ale do dvou let zase zalesnit.

Starosta Olešnice na Blanensku Zdeněk Peša protestoval už v dubnu, kdy se začalo kácet. „Je to velice nepříjemný odkaz vlastníka tomu novému, protože ho čeká práce a žádné peníze z toho,“ prohlásil Peša. Lesy ČR podle něj kácely stromy jen na pozemcích, které mají vrátit církvi. „Okraje vykácené parcely přesně kopírují hranici lesa určeného k restituci a toho, který stojí a má zůstat ve správě Lesů České republiky. A to zavádí člověka k myšlence, že to udělaly záměrně,“ uvedl už dříve bývalý starosta sousedního Crhova Miloš Boček. Právě on díky svému věku pamatuje, že vykácený les církvi patřil. „Je to zapsáno i v obecních knihách,“ dodal.

Kritiku státní podnik odmítá a trvá na tom, že postupuje stejně, jako kdyby žádný majetek vracet neměl. Podobná situace panuje i v dalších obcích. V lesích za Červenou Řečicí vytěžily Lesy ČR od začátku listopadu tisíc metrů krychlových dřeva v hodnotě zhruba dva miliony korun. 

Lesy ČR mají těžbu dřeva v popisu práce. To, že v rámci rozlehlých lesů vykácí přednostně právě ty, o které už brzy přijdou, jim ale nikdo nemůže zakázat. „Lesy ČR musí zajišťovat řádnou obnovu a ochranu lesa i na pozemcích, jichž se mohou církevní restituce týkat,“ prohlásil mluvčí Lesů ČR Zbyněk Boublík. „Z jejich pohledu se asi chovají logicky. Maximalizují zisky. Vrátí lesy prostě vytěžené,“ konstatuje Jiří Jedlička z farní společnosti Červená Řečice.

Poslanecká sněmovna minulý týden přehlasovala senátní veto. Zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi má nyní v rukou prezident Václav Klaus. Opozice ho vyzývá, aby normu nepodepsal. 

Církve by od státu mohly dostat majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromníků mají církve získat náhradu 59 miliard korun během 30 let, tedy dvě miliardy ročně. K této sumě by se připočítávala inflace. Stát by naopak církvím přestal hradit platy duchovních ve výši zhruba půldruhé miliardy korun ročně. Náboženské obce mají nyní rok na požádání o majetek. Lhůta začne plynout od 1. ledna.