Praha - Inspirace pro amnestii přišla od Evropského soudu pro lidská práva, zaznívá z Hradu v otázce prominutí trestů v závažných kauzách kvůli průtahům v trestním řízení. Podle právníků je ale podobné zdůvodnění nesmyslné. Štrasburský soud se podobných obecných verdiktů vyvarovává.
Amnestie kvůli Štrasburku? Nesmysl, tvrdí právníci
Tajemník Václava Klause Ladislav Jakl tvrdí, že podle verdiktu Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku mají lidé právo na rychlý proces. „Je povinností státu ukončit stíhání rozhodnutím o vině nebo nevině podle této judikatury do šesti let,“ uvedl Jakl. Právě na štrasburský soud se mohou lidé obracet v případě, že mají pochybnosti o přiměřenosti a spravedlnosti soudního procesu. Tamní soudci se již zabývali desítkami případů, ve kterých si Češi stěžovali na vleklé soudní spory. A v některých případech musela ČR zaplatit stěžovatelům i statisícové odškodnění.
Právníci nicméně s tvrzením Hradu o pevné šestileté lhůtě jako hranici pro vleklý soudní proces nesouhlasí. „Evropský soud pro lidská práva nikde nestanovil vazbu mezi délkou řízení a tím, že by zde vůbec neměl být nárok na potrestání pachatele,“ uvedl advokát David Strupek, který se specializuje na problematiku lidských práv a který již v minulosti zastupoval klienty při komunikaci se štrasburským soudem. Přiměřenost délky stíhání a soudního procesu podle něj nelze posuzovat paušálně, odvíjí se totiž od konkrétních podmínek případu.
A i když musí soudy podle evropské úmluvy o lidských právech - která je součastí také české ústavy - rozhodovat spory bez zbytečných průtahů, roli při posuzování přiměřenosti délky soudního řízení hrají také okolnosti konkrétního daného případu. „Pokud se jedná o věci, kde je v sázce rodinný vztah mezi rodiči a dětmi, tak tam, když bude řízení trvat rok, dva, tři, tak je to příliš dlouho. Když se jedná o majetkový spor, tak třeba při tříletém či delším soudním řízení může být shledáno, že k žádné újmě nedošlo,“ říká další specialista, ředitel Ligy lidských práv David Záhumenský.
Za mylné považuje Jaklovo vyjádření také výkonný výbor Unie státních zástupců. Judikatura Evropského soudu pro lidská práva podle něj pouze uvádí, že v odůvodněných případech může porušení práva na projednání případu v přiměřené lhůtě vést ke zmírnění trestu, přiznání odškodnění nebo v extrémním případě až k upuštění od trestu. Česká televize oslovila s dotazem také štrasburský soud, ten si ovšem na vyjádření vyhradil týdenní lhůtu. Judikáty zveřejněné na jeho webu ovšem žádnou paušální hranici nestanovují.
Za smyšlené považuje judikáty, kterými Jakl argumentuje, také předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek. „Obávám se, že se z Pražského hradu lže, žádné paušální rozhodnutí štrasburského soudu o tom, že na základě protahování má být řízení zrušeno, neexistuje,“ prohlásil v Interview ČT24.
Není v zájmu soudu nahrávat obviněným
Evropský soud pro lidská práva sice již v minulosti několikrát nařídil Česku zaplatit vysoké odškodnění za průtahy v soudních přích, je však velmi opatrný v tom, aby nestanovil precedens, který by nepřiměřeně nahrál obviněným. Ti totiž někdy soudní řízení sami zdržují. To byl i případ zkrachovalého H-Systemu, na který se taktéž vztahuje Klausova amnestie. Jeden z obviněných manažerů se totiž několik let vůbec nedostavoval k soudu a argumentoval zdravotními důvody.
Klausova amnestie se vztahuje na trestní řízení, která se táhnou více než 8 let, v případě, že nejsou vedena proti uprchlému. Toto ustanovení udělalo tečku za řadou kauz, které mají své kořeny v 90. letech a týkají se tunelování společností. Kromě H-Systemu mezi nimi figuruje například případ machinací a podvodů kolem investičního fondu Trend nebo kauza zkrachovalé Union banky.