Praha - Václav Klaus včera prohlásil, že za kritikou prezidentské amnestie vidí útok na svou osobu. Tento výrok vyvolal bouřlivé reakce. Jedni mluví o uraženém egu, druzí o zastíracím manévru. Klaus má však i své zastánce. Ti za kritikou amnestie vidí snahu zabránit prezidentovi pokračovat v politickém životě.
Ego, paranoia, nebo útok? Klausův výrok vzbudil bouřlivé reakce
„Není to kampaň proti amnestii samotné, je to kampaň proti mně, je to kampaň proti hodnotám, které dlouhodobě představuji a zastávám a které více než dvě desetiletí v České republice prosazuji,“ pronesl Klaus exkluzivně pro Českou televizi.
Politolog Jiří Pehe upozornil na fakt, že Klausovo označení kritiky pojmem „kampaň“ je dosti zavádějící. „Kampaň někdo organizuje. Tato reakce je ale velmi silná napříč politickým spektrem, napříč médii i lidmi, takže se o nějaké kampani nedá mluvit. Celá jeho dikce mi připomíná slovník normalizace.“
Ke způsobu Klausovy obrany se včera v debatě v televizi Nova vyjádřili také kandidáti na prezidentský úřad. „První chybné rozhodnutí zplodilo druhou chybu. Odvolávat se na sarajevský atentát já považuji za stejnou chybu jako to rozhodnutí o amnestii,“ prohlásil Jan Fischer v souvislosti s Klausovým výrokem, kterým situaci přirovnal k takzvanému sarajevskému atentátu, kdy v roce 1997 čelil výzvě vlivných spolustraníků k odchodu z čela ODS. Také Miloši Zemanovi připadá ztotožnění se sarajevským atentátem zcela nepatřičné.
Jiří Pehe, politolog:
„Možná je Klausův protiútok zastírací manévr, protože je tu celá řada legitimních otázek. Celou tu věc se snaží stáhnout na sebe, a tím pádem ji odvést od merita věci, což je amnestie a celý ten průšvih, který je s ní spojen.“
Lubomír Zaorálek, místopředseda ČSSD:
„Místo toho, aby nám odpověděl na otázky, které mu klademe, tak nám sdělil, že bude pokračovat v politice. Žádná kampaň proti němu není. To je typická manipulace Václava Klause, která dělá z lidí hlupáky. Bylo zpochybněno právo občanů na spravedlivý proces a zajímá mě, kdo za to nese odpovědnost. Není mi jasná role premiéra ani ministerstva spravedlnosti.“
Stanislav Polčák (TOP 09):
„Prezident republiky by měl v tuto chvíli spíše naopak věcnou argumentací vyvracet právní názory, které jsou podle mého názoru relevantní, že tato amnestie je přemrštěná.“
Vojtěch Filip (KSČM):
„Jsem přesvědčen, že ji připravovala vláda České republiky, panu prezidentovi, včetně toho odstavce dva to předložila a teď on hájí, co je neobhajitelné.“
Podle jiných však představuje nadměrná kritika vyhlášené amnestie útok na osobu Václava Klause. Jeho kritici se údajně obávají prezidentova politického návratu. Rozhodnutí hlavy státu by podle Klausových stoupenců neměl nikdo zpochybňovat, jelikož na vyhlášení amnestie má ústavní právo.
Boris Šťastný (ODS):
„Politik by podle mého názoru vůbec neměl hodnotit rozsah amnestie. Prezident má podle ústavy jednoznačnou kompetenci amnestii vyhlásit, proto s ním souhlasím a celou tuto situaci považuji za hysterii. Média vytvářejí negativní obraz celé události a lidé jsou jimi ovlivňováni. Celá záležitost je politickým útokem na Klausovu osobu. Václav Klaus je silnou politickou personou a v minulosti jsme byli svědky, že jsou velké obavy z jeho návratu do aktivní politiky. Politický útok spustili někteří politici a média. Je tu snaha probudit ve společnosti jakousi nenávist a boj, dát lidem na vědomí, že byli propuštěni jen samí zločinci, kteří hned zabíjí lidi.“
Milan Knížák, výtvarník:
„Část veřejnosti se bojí Klausova návratu do aktivní politiky, chápu proto prezidentovo vyjádření, že se jedná o útok na jeho osobu. Celý boj proti Václavu Klausovi se děje v jakési virtuální rovině. On je se svými názory minoritní v této republice, možná i v Evropě. Měli bychom být rádi, že máme prezidenta, který je minoritní a chrání naši republiku proti nárazům zvenčí. Úvaha, kterou nám tady předvedl, není uražené ego, ale racionální úvaha nad tím, co se opravdu děje.“
Marek Benda (ODS):
„Je to nepochybně také politicky zneužíváno. Jsme před prezidentskými volbami. Mnoho starostů, ředitelů škol, to vede až k šaškárnám, sundáváním hlavy státu ze zdi.“
Klaus amnestii vyhlásil během svého novoročního projevu, u příležitosti 20. výročí samostatné České republiky. Věznice dosud opustilo přes šest tisíc vězňů a další desetitisíce lidí odsouzených k alternativním či podmíněným trestům čekají, až jim trest prominou soudy. Amnestie vzbudila nevoli širší veřejnosti i odborníků, bude se jí zabývat Ústavní soud, vláda i sněmovna. Kritikům vadí zejména zastavení trestních stíhání, která trvají déle než osm let. Tato část amnestie totiž dopadá i na nejzávažnější hospodářské kauzy.
Karolína Peake (LIDEM):
„Pokud jsem měla nějaké výhrady a mám výhrady k amnestii prezidenta, pak je to pouze otázka šíře a problematika onoho článku dvě, kdy se zastavují trestní stíhání.“
Kateřina Klasnová (VV):
„Měli bychom se spíše bavit o šíři amnestie, jestli byla adekvátní, nebo ne.“
Rozhovor s Milanem Knížákem, Jiřím Pehe, Borisem Šťastným a Lubomírem Zaorálkem (zdroj: ČT24)