Kandidáti na prezidenta pod palbou osobností

Praha – V závěrečné části Prezidentského finále na ČT24 se k možnosti položit otázku každému z kandidátů dostalo i pět osobností vždy z tábora oponentů. K dotazu se dostala třeba dcera Miloše Zemana Kateřina, bývalá olympionička Věra Čáslavská, historik Jan Kuklík nebo třeba herec, scenárista a divadelník Zdeněk Svěrák. Přinášíme vám redakčně zkrácený přehled některých momentů diskuse.

Kateřina Zemanová, dcera Miloše Zemana
  •  „Vím, že máte spoustu podporovatelů i mezi mladými lidmi, ale zaráží mě, že spousta z nich netuší, že právě vy stojíte za návrhem podepsání dohody ACTA… Pokud se stanete prezidentem, můžeme od vás čekat další takové podobné kroky?“

Karel Schwarzenberg: „To je poněkud opožděná starost, poněvadž, jak známo, ACTA už byla zavržena Evropskou unií, a tím se budeme řídit.“

Kateřina Zemanová
Kateřina Zemanová
  • Proč jste tedy smlouvu ACTA podpořil?

Karel Schwarzenberg: „Já jsem říkal, že potřebujeme, a na tom trvám, nějaké zákonné uspořádání, aby autoři nebyli okradeni o svá práva. Toho času, pokud je možné vše kopírovat, připravuje hudebníky a částečně spisovatele o jejich práva. Oni mají stejná práva jako mladí lidé, aby se k hudbě dostali, na svém díle vydělat. Nevidím důvod, proč je chráněn průmyslový výrobek a musím platit patenty, ale geniální hudební nápad by měl být přístupný a skladatel by z toho nic neměl. To nepovažuji za správné.“

Věra Čáslavská, olympionička
  • „Zajímalo by mě, jak jste se vyrovnal se svědomím, když jste se v rámci kampaně obrátil s žádostí o podporu na KSČM, která se nedistancovala od KSČ, která evidentně byla organizací zločineckou?“

Miloš Zeman: „Paní Čáslavská, odpovím vám jednoduše - v roce 1968 jste věnovala svou medaili generálnímu tajemníkovi KSČ. Sakra, považovala jste tehdy Alexandra Dubčeka za zločince?“

Věra Čáslavská
Věra Čáslavská
  • „Alexander Dubček byl představitelem etapy Pražského jara, což jsme všichni respektovali. Zajímá mě tedy, zda znáte přesné číslo spoluobčanů, kolik jich bylo za bolševické éry popraveno?“

Miloš Zeman: „Já vám děkuji, paní Čáslavská. Číslo je přibližně 230 vynesených rozsudků smrti. Ale já bych vás chtěl zdvořile upozornit, že jsem vstoupil do KSČ za Pražského jara, za dva roky řadového členství jsem byl vyloučen pro nesouhlas s okupací a normalizací, dvacet let jsem nemohl publikovat ani učit. Zločiny komunismu, já s vámi souhlasím, nebyly jen popravy a vězni, ale miliony lidí byly zbaveny možnosti pracovat ve svých profesích, cestovat do zahraničí, to jsou také zločiny.“

Jan Kuklík, historik a právník
  • "Pane ministře, opakovaně jste kritizoval odsun, zmiňoval jste také princip kolektivní viny. Mě by zajímalo, jaká byla podle vás alternativa řešení německé otázky po druhé světové válce, pokud bychom připustili, že cílem v roce 1945 bylo obnovit Československo v předmnichovských hranicích."

Karel Schwarzenberg: „Samozřejmě bylo cílem obnovit Československo v předmnichovských hranicích, nejenom Československa, nýbrž to se týká Čech a Moravy, prastarých hranic Českého království a Markrabství moravského a Slezska. To je pravda, to jsme museli obnovit. Ale promiňte, němečtí spoluobčané tady žili po staletí, že jednou podlehli pokušení, po pravdě řečeno, několik let po nich my jsme podlehli jinému pokušení, to je také pravda. Někteří z nich se dopustili vlastizrady, jako se později někteří dopustili vlastizrady ve prospěch Sovětského svazu. Všichni ve střední Evropě jsme se někdy provinili, ale já trvám na tom, že by bylo správné, kdybychom potrestali a odsunuli zločince a členy SS a NSDAP, nikoliv ty, kteří s tím neměli co dělat, například horníci v Mostu nebo nějaký sedlák na Šumavě za to nemohli.“

Jan Kuklík
Jan Kuklík
  • „Jak byste to udělal? Když jste kritizoval normy, které to měly umožnit, řekl jste, že Benešovy dekrety jsou ostudou právního řádu, ale ony to v sobě obsahovaly, možná že kritika by měla být ohledně uplatňování, ale ne ohledně principu?“

Karel Schwarzenberg: „Mě zarážela ta věta, stačilo by jedno slovo, kdy se mluvilo proti Němcům, Maďarům a vlastizrádcům. Vycházíme-li z konceptu, že máme Československo, tak potrestáme vlastizrádce, velezrádce, to je správně, ale nemůžeme celé národnosti bývalého Československa tímto označit. To mi vadilo.“

Zdeněk Svěrák, herec a dramatik
  • "Já vyprávím takovou bajku o dvou lišácích, nejmenuji vás, ale jedním z nich jste vy. V životě i v politice jsou dva postoje. Jeden se řídí zásadou, že účel světí prostředky, druhý, podle mě moudřejší, že nemůžeme dosáhnout čistého cíle špinavými prostředky. Mně připadá, že celá vaše úctyhodná politická kariéra je lemována příklady, které svědčí o tom, že vy zřejmě budete ctitelem té první zásady. Příkladem je případ paní Petry Buzkové, který se nazývá Olovem. Jste opravdu přívržencem tohoto pojetí politiky a života?"

Miloš Zeman: „Váš citát je z Niccola Machiavelliho a jeho díla Vladař. Zadruhé jste, pane Svěráku, nesprávně informován, protože akce Olovo, která byla namířena proti Petře Buzkové, nebyla nikdy spojována s mým jménem, a to ani mými odpůrci. Z akce Olovo byli podezřelí, aniž by jim byla prokázána vina, dva z mých padesáti poradců, a protože jsem nevěděl, kdo to je, pro jistotu jsem vyhodil oba.“

Zdeněk Svěrák
Zdeněk Svěrák
  • „Druhý lišák je současný pan prezident. Jste si jist, že se v případě, že budete prezidentem, nemusíme obávat, že vy dva se spojíte a bude pokračovat to, co já z duše nenávidím, že naše politická scéna je nedůstojným loutkovým divadlem, kde za nitky tahají lidé, o kterých nevíme. Tuto nedýchatelnou atmosféru budete vy podporovat, nebo budete jiným prezidentem, než je Václav Klaus?“

Miloš Zeman: „Člověk má nikoliv slovy, ale činy prokazovat v odpovědi na vaši otázku, zda to je, nebo není pravda. Tedy, pane Svěráku, já nevím, jaké byly vaše postoje tehdy, ale byl jsem odpůrcem pana Václava Klause celou dobu, počínaje kritikou kuponové privatizace, rozlišováním mezi čistými a špinavými penězi, chválou Viktora Koženého a nyní jeho odporem a mým přitakáním Evropské unii. Možná nedokážete pochopit, že lidé se mohou vzájemně respektovat i tehdy, když mají diametrálně odlišné názory. To dokáží pouze skutečné osobnosti.“

Pavel Vranský, válečný veterán:

  • Mohl byste mi vysvětlit, proč jste považován za čestného zásadového člověka, když jste prohlásil: 'Čunek, nebo já' - aniž byste podmínil toto tvrzení nějakým auditem, zůstal jste ve vládě spolu s panem Čunkem? Proč jste dříve s amnestií pana prezidenta souhlasil, a pak jste ji odsoudil? Proč jste se svým odchodem ze sněmovny zdržel hlasování, což znamenalo, že jste důvěru vyslovil předsedovi vlády, který vás o obsahu amnestie neinformoval? Proč jste hlasoval pro důchodovou reformu nebo zrušení daňového zvýhodnění pro pracující důchodce, když jste prohlásil, že chcete být prezidentem i pro slabší? To vše je dohromady otázka cti a důstojnosti…"

Karel Schwarzenberg: „Pro zákony, které jste jmenoval, jsem hlasoval, poněvadž jsem přesvědčen, že jsou potřebné ke stabilizaci našeho rozpočtu, abychom se nedostali do nepříznivé situace například Maďarska nebo Řecka, které tyto kroky nepodnikly včas. Dneska bohudíky už máme mnohem lepší situaci, máme vynikající rating, a tudíž v budoucnosti můžeme opět pomalu investovat do hospodářství. Ale nejdůležitější bylo zastavit ten kurz dolů.U pana Čunka byl opravdu problém, že se nepodařilo objasnit situaci. Přiznávám, že tu bitvu jsem prohrál. Já jsem investoval spoustu peněz do nejrenomovanější firmy, aby prošetřila kauzu Čunek, a ona nepřišla s jednoznačným výsledkem. S tím výsledkem jsem byl velice nespokojený, ale on nedal oprávnění k tomu, abych mohl odstoupit jenom kvůli neurčitému výsledku.“

Pavel Vranský
Pavel Vranský
  • „Můžete být, pane ministře, upřímný a říct, jestli nebyla důležitější vaše funkce než splnění slova?“

Karel Schwarzenberg: „Pane generále, je mi velice líto, že ve vašem pokročilém věku - místo abyste argumentoval, tak prostě urážíte. To je vše.“

Helena Illnerová, bývalá předsedkyně Akademie věd ČR:

  • „Myslím, že my jako občané jsme skutečně věřili, že kampaň se nepovede negativně, Já jsem byla zcela zaskočena vaším kádrováním rodiny druhého kandidáta. Kromě toho, že to bylo nesprávné, tak mě to připomněli rok 1977, kdy byla podepsána charta a obdobně dehonestující materiály se tehdy objevily v Rudém Právu o Havlově rodině. Prosím vás, jestli byste to mohl okomentovat…“

Miloš Zeman:„Já jsem se zaprvé poctivě mluvil panu Schwarzenbergovi i jeho paní. Omluvil jsem se za to, že FreeGlobe tyto údaje publikoval. Já jsem je ve slepé důvěře převzal, a když jsem zjistil, že jsou nepravdivé, tak jsem se omluvil.“

Helena Illnerová
Helena Illnerová
  • „V té volební kampani si myslím, že jste vypustil jednoho džina z lahve – přepjatý nacionalismus a šovinismus. Já tohle moc dobře nechápu. Jedna věc je vlastenectví, něco jiného je dát signál mladé generaci, že tohle se může. Proč jste dopustil, aby toto ovládalo kampaň?“

Miloš Zeman: „Pojmy nacionalismu a šovinismu jsou nálepky, se kterými můžeme šermovat, a dokud neřekneme konkrétně, o co se jedná, tak to není nic než nadávka. Přesto mi dovolte ocitovat jednu jedinou větu: 'Český národ se v minulosti dopustil nacionalistického a šovinistického jednání, za které byl spravedlivě potrestán.' Autorem věty je Emanuel Moravec, jeho kniha se jmenuje 'V úloze mouřenína.'“

Jiří Rusnok, ekonom:

  • "Vláda, ve které jste místopředsedou, je zhruba ve třech čtvrtinách svého mandátu. Mě by zajímalo, jak byste se oznámkoval, ale i celou vládu. Vývěsními štíty byly boj s korupcí a konsolidace veřejných financí. Tam dluh zatím narůstá, spíš to tedy vypadá, že operace se zdařila, ale pacient stále zůstává na ARO. Jak to vidíte?"

Karel Schwarzenberg: „Řekl bych, že máme slušný výsledek. Co se týče boje proti korupci, konečně se nám podařilo dosadit rázné vedení do Nejvyššího státního zastupitelství a to začíná konat a policie taky… Že teď praskají aféry z dávné minulosti, jak známo sahající i do éry opoziční smlouvy, to je dobré… Souhlasím s vámi, že ještě státní dluh stoupá, nicméně když se podíváte, o kolik procent stoupá nyní oproti minulým letům, musíte doznat, že jsme dosáhli značného pokroku.“

Jiří Rusnok
Jiří Rusnok
  • "Tak jakou byste si tedy dal známku?"

Karel Schwarzenberg: „V mé škole by se to oznámkovalo mezi dvojkou a trojkou.“

Miroslav Zámečník, ekonom
  • "Jak byste konsolidoval veřejné finance, i když si uvědomuji, že to nespadá do kompetencí prezidenta, přesto bych rád znal vaši představu."

Miloš Zeman: „Mám-li v jedné minutě říci, jak bych konsolidoval veřejné finance, to neumím. Protože platí, po ovoci poznáte je, uvedu jen dvě dvojice čísel. Za mé vlády byl roční růst HDP 2,8, za této vlády je průměrný roční růst HDP 0,8 %. Za mé vlády, a to už se týká konsolidace veřejných financí, státní dluh narůstal, a je to strašné číslo, o 136 milionů korun denně. Za této vlády narůstá o 436 milionů denně. Tady vidíte, kdo dokáže a kdo nedokáže konsolidovat veřejné finance.“

Miroslav Zámečník
Miroslav Zámečník
  • „V debatách jste říkal, že byste srovnal deficit důchodového účtu tím, že byste zvednul o dva procentní body sazbu sociálního pojistného, přitom kritizujete pohyby v DPH, což je legitimní… Ale zvážil jste, že oproti DPH, která zatěžuje spotřebu, zatěžujete daní lidskou práci? A že stejně jako u DPH je následkem snížení poptávky po práci, jinými slovy, že by toto opatření zvýšilo nezaměstnanost?“

Miloš Zeman: „Pokusím se během minuty uvést argumenty pro to zvýšení o dva procentní body. Deficit důchodového účtu, který je už dnes kolem 50 miliard korun, musíte tak jako tak odstranit. Máte dvě možnosti, buď tzv. parafiskál, což je to zvýšení sazby…, a nebo se drbat levou rukou za pravým uchem a dotovat to právě z výběru DPH. Můj základní argument se dá shrnout do jedné, byť delší, věty. Musíte celkové náklady práce posuzovat celkově jako agregát, a ne vytrhávat jenom pojištění. Celkové náklady na pracovní sílu jsou u nás trojnásobně, možná čtyřnásobně nižší než třeba v Německu. Právě proto máme výhodu komparativně nižší pracovní síly, bohužel.“