Každý druhý mladý Čech kouří, třetina jen v hospodě

Praha – Mezi mladými lidmi od 18 do 22 let kouří každý druhý, přitom v celé české populaci je 64 % nekuřáků a kouří jen asi čtvrtina dospělých Čechů. Průměrný český teenager si svou první cigaretu zapálí ve 14 letech. Nejčastěji ho k ní přivedou kamarádi, ale vliv může mít i rodina, většina mladých kuřáků totiž vyrůstá v rodinách, kde aspoň jeden z rodičů kouří. Obstarat si cigarety je navíc v České republice poměrně jednoduché, takže, snad kromě vysokých cen, mladým lidem v kouření vlastně nic nebrání.

To jsou výsledky výzkumu na téma Mladí lidé a kouření, který provedli studenti Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy ve spolupráci s agenturou Ipsos. Výzkum mimo jiné také zjistil, že nejvíce kuřáků je mezi vyučenými, kteří často začínají dříve pracovat a nákup cigaret si tak mohou dovolit, kouří jich dokonce 66 %. Naopak mezi vysokoškoláky je poměr kuřáků jen 32 %. Celkově mezi osmnáctiletými cigaretu nikdy nezkusilo jen 15 procent dotázaných.

Mladí Češi tak skončili v Evropě téměř nejhůře, podíl kuřáků je v České republice druhý nejvyšší ze všech států EU. A co mladé Čechy ke kouření vede? Hlavním motivem je zvědavost a chuť napodobit kamarády. „Venku s kamarády si první cigaretu zapálilo 80 % dotázaných,“ řekl Slíž.

Co si myslí účastníci výzkumu o kouření?

  • 87 % vadí, že je jim oblečení cítit kouřem
  • 77 % vadí žít s kuřákem, protože za to utrácí hodně peněz
  • 62 % se nerado líbá s kuřákem/kuřačkou
  • 52 % by nechtělo dítě s kuřákem
  • 32 % si myslí, že kuřáci budou brzy mít problémy v sexu

Reklama je zakázaná, kouřícího kovboje si ale lidé pamatují z dětství

Reklama na cigarety je v České republice v podstatě zakázána, povolená je jen na místech prodeje cigaret. Vliv ale podle vedoucího výzkumného projektu Miroslava Slíže hraje i image výrobků a mladí lidé dají i na oblíbené značky. „Pamatují si tu reklamu z dob, kdy byli velmi malí, třeba si pamatují toho kovboje, jak kouří a podobně,“ popsal Slíž.

Naopak nad zdravotními riziky mladí příliš neuvažují, jsou si jich sice vědomi, jsou pro ně ale příliš vzdálené. „Neberou to jako podstatné, žijí tady a teď,“ myslí si Slíž. A tak častěji než kvůli obavám o své zdraví přestanou někteří s kouřením spíš kvůli nedostatku financí.

Zákaz kouření v restauracích: likvidace, nebo naopak přínos?

Nejčastějším argumentem, proč se - na rozdíl od většiny evropských zemí - v Česku ještě nepodařilo prosadit zákaz kouření v restauracích, jsou obavy některých majitelů restaurací a především hospod a barů, že by tímto omezením přišli o část zákazníků. Takové obavy jsou ale podle Slíže neopodstatněné, kouření v restauracích je podle výzkumu důležité jen pro 9 % lidí. „Pro ty zákazníky restaurací je důležité, že se tam setkají s přáteli, je pro ně důležité jídlo, pivo, ty cigarety jsou nedůležité,“ myslí si Slíž.

Zákaz kouření v restauracích by uvítalo 78 % Čechů, mezi nimi i 41 % kuřáků.

A naopak, kdyby začal zákaz kouření v restauracích platit, 3–6 % dotázaných uvedlo, že by začali do restaurací chodit víc než v současnosti. „Kdyby přišlo o těch asi 5 % lidí více do restaurací, mohlo by to přinést až 6 miliard pro restauratérský trh,“ došel Slíž k úplně opačným výsledkům než většina restauratérů.

Kdyby se nekouřilo v hospodách, bylo by mladých kuřáků o třetinu méně

73 % příležitostných kuřáků kouří právě v restauracích a barech, pokud by tedy bylo kouření v restauracích zakázané, kouřit by alespoň někteří z nich vůbec nezačali, odhadují autoři výzkumu. „Třicet procent z těch, kteří začali kouřit před 18. rokem, by vůbec nekouřilo, kdyby si nemohli zapálit v restauracích,“ uvedl Slíž.