Nemocnice lákají na valentýnské odběry či darování s házenkáři

Brno/Zlín - Tuzemské transfuzní stanice se potýkají s nedostatkem tzv. prvodárců a obecným stárnutím dárcovské populace. Svým dárcům se proto snaží vyjít vstříc dnem volna nebo úlevou na dani. Některé nemocnice také rozšiřují otevírací dobu, po kterou je možné krev darovat. Potenciální klienty lákají i na speciální akce typu valentýnský odběr krve nebo darování kostní dřeně s házenkáři. Finanční odměnu totiž nemocnice nenabízejí a snaží se spíše zvýrazňovat etický rozměr darování krve, kdy jde o nezištnou pomoc druhému člověku. „Správným motivem je snaha pomoci, vždyť zachraňujeme život,“ zdůrazňuje primářka transfuzního oddělení Eva Tesařová.

„Je potřeba dárce krve vychovávat. Ti, kteří darují krev pouze bezplatně, tak to je správný postoj k dárcovství krve. Jestliže si tak chce někdo přivydělat, je to komerční způsob. Neměli bychom si konkurovat, nicméně je potřeba vychovávat obecnou populaci k dárcovství krve,“ míní primářka transfuzního oddělení v bohunické Fakultní nemocnici Brno Eva Tesařová.

V oficiálním prohlášení z roku 2008 ani Český červený kříž nedoporučuje potenciálním dárcům krve, aby se z nich stali placení klienti. „Placené odběry krevních složek jsou v rozporu s tendencí prosazovanou dlouhodobě v Evropské unii i ve světě, dle níž získávání krve a krevních složek má být založeno na dárcovství bezplatném,“ stojí v prohlášení Českého červeného kříže.

 
Například brněnská fakultní nemocnice musí pro nedostatečný registr v krevní bance nakupovat krev z Ústí nad Orlicí, na což ročně vynaloží odhadem 3,5 milionu korun. „Za posledních deset let je náš registr sice stabilní, přesto ale nedostatečný. Máme registrováno asi 16 tisíc dárců a potřebovali bychom jej o 5 tisíc osob rozšířit,“ odhaduje Tesařová. Širší databáze dárců umožňuje nemocnicím získat potřebnou krevní skupinu například i v kritických dobách, jako je období chřipkové epidemie nebo letní prázdniny.

Za pravidelného dárce je považován člověk, který alespoň jednou za poslední dva roky daroval krev. „Například brněnská Kometa nám s kampaní a náborem dárců hodně pomáhá,“ upozorňuje Tesařová. Ačkoliv ne všechny propagační kampaně na získání nových dárců krve fungují, brněnská nemocnice se stále snaží oslovovat nové potenciální zájemce. Populární je také soutěž O pohár akademické krve, která využívá toho, že Brno je tradičním městem vysokoškoláků.

Krev dárců chtějí i komerční odběrová centra

Jistým rivalem na poli dárcovství krve je komerční farmaceutická společnost Sana plasma ze Švýcarska. Svým klientům nabízí kompenzaci čtyři sta korun za vynaložený čas při odběru krve. Návštěvníci komerčních center mají k dispozici také bezplatný internet a po krevním odběru například i občerstvení.

Z krevní plazmy se ve Švýcarsku vyrábí speciální léky, které se užívají při velkých ztrátách krve, popáleninách nebo při ztrátě imunity. Společnost Sana plasma, která na tuzemském trhu působí od roku 2007, umožňuje klientům darovat krev co čtrnáct dní. Ačkoliv i zde je první návštěva klienta spojená s lékařskou prohlídkou, podle odpůrců komerčního darování krve může finanční odměna motivovat k návštěvě nevhodné dárce, kteří by pro finanční obnos mohli zatajit i některé důležité informace.