Praha – Dnes je první svátek vánoční, křesťané na celém světě oslavují narození Ježíše Krista. Boží hod vánoční spolu s Božím hodem velikonočním patří mezi největší křesťanské svátky v roce. V chrámech a kostelích se konaly bohoslužby a četly se pasáže z evangelií. Řada lidí také vyrazila na tradiční půlnoční mše.
O půlnoci praskaly kostely ve švech, bohoslužby se konají i dnes
Sváteční půlnoční mše je symbolem Vánoc nejen pro křesťany. Zpestřit si večer noční procházkou, poslechnout si koledy a vychutnat vánoční atmosféru chtěli lidé po celém Česku. Kostely proto doslova praskaly ve švech. Například návštěvníci chrámu ve Štípě u Zlína si pro velký zájem neměli ani kam sednout. Tradičně se slavilo také v pražském chrámu svatého Víta. Svou první půlnoční mši v novém úřadu odsloužil arcibiskup Dominik Duka. Během slavnostní promluvy připomněl hlavně původní smysl Vánoc.
Mším a bohoslužbám je zasvěcen celý dnešní den. V katedrále sv. Víta odsloužil dopoledne arcibiskup Duka další mši, v dalším pražském kostele svatého Šimona a Judy odpoledne zazněla Česká mše vánoční Jana Jakuba Ryby. Koncert Komorního orchestru Pražských symfoniků s dirigentem Jaroslavem Brychem doprovodila nabídka, aby se se zpěvem přidali i posluchači v sále. A tak zájemci dostali u vchodu do kostela noty a podle svých možností se stali aktivními účastníky této mše uváděné způsobem „cum populo“, neboli se zpívajícím publikem. Mnozí z nich se přesvědčili, že to není tak jednoduchý úkol. Skutečně zazpívat si mohli jen lidé znalí not, ještě lépe ti z nich, kteří mají zkušenosti se sborovým zpěvem. A tak většina příchozích tvořila na svých židlích profesionálům jen jakési brumendo, ovšem i tyto výkony dirigent Brych v závěru koncertu ocenil.
Reportáž Markéty Šenkýřové (zdroj: ČT24)
Odměnou pro ty, kteří při „rybovce“ mlčeli jako ryby, ať už z ostychu či prostě z neumětelství, byla na koncertě možnost zazpívat si z plných plic úplně na závěr společně všeobecně známou koledu Narodil se Kristus Pán.
Podle Bible se před dvěma tisíci lety vydala těhotná Marie se svým snoubencem, tesařem Josefem, z Nazaretu v severním Izraeli do Betléma, ležícího nedaleko Jeruzaléma, aby se tam zúčastnili povinného sčítání lidu. V Betlémě se jí narodil Boží syn. Datum Kristova narození 25. prosince začali někteří křesťanští teologové uvádět ve třetím století. Do církevního kalendáře byly Vánoce jako svátky narození Spasitele zařazeny v Římě až roku 336 po Kristu. Křesťanské Vánoce pokračují Novým rokem a končí Zjevením Páně 6. ledna. Tento svátek je známější jako den Tří králů či mudrců, kteří se přišli do Betléma poklonit narozenému Ježíši, jenž měl být příštím židovským králem. V pravoslavné tradici se ale začnou vánoční svátky slavit až po Novém roce. Svátek narození Krista podle ní připadá na 7. ledna.
Za účasti zpívajícího publika začaly v kostele sv. Šimona a Judy v Praze sváteční koncerty provedením České mše vánoční Jakuba Jana Ryby. Na pódiu se představili sólisté a Kühnův smíšený sbor, který doprovodil Komorní orchestr pražských symfoniků s dirigentem Jaroslavem Brychem.