Praha - Po srovnání gymnázií na základě výsledků státních maturit zveřejnil bývalý šéf CERMATu Pavel Zelený i avizované žebříčky středních odborných škol a učilišť. Školy jsou rozděleny podle oborů, lze tak například určit nejúspěšnější zemědělskou nebo technickou školu. Informace dostupné na webu sdružení MATT a HURRY přitom minulý týden vyvolaly vlnu kritiky. Zelený ale tvrdil, že tím chtěl předejít dezinterpretaci maturitních výsledků. Reagoval prý na žebříčky zveřejněné serverem Aktuálně.cz, které označil za „totální informační nesmysl“.
Zelený zveřejnil i maturitní žebříčky odborných škol a učilišť
Zelený už dříve upozornil, že pořadí v žebříčku nijak nevypovídá o skutečné kvalitě školy: „Jde pouze o výsledek jednorázové zkoušky, navíc zkoušky, která ověřuje pouze zlomek toho, co má škola studentům dát. Neznáte ani vstupní úroveň bývalých maturantů ani podmínky, ve kterých škola pracuje.“ V případě odborných škol by se podle něj navíc měli žáci a rodiče dívat spíš na to, kolik studentů nebylo k maturitě na dané škole připuštěno a kolik propadlo. Například u netechnických učilišť nebo nástavbových oborů nebyla ke zkouškám připuštěna až pětina ročníku a dalších 30 procent u maturity propadlo.
Ministerstvo školství už ale od minulého týdne prověřuje, zda Zelený při sestavování žebříčků postupoval pouze na základě veřejně přístupných dat, nebo zda došlo k úniku důvěrných informací. Zelený totiž stál za rozjezdem státních maturit, je zodpovědný i za současnou podobu zkoušek, jejichž příprava vyšla na 1,4 miliardy korun a ročně stojí další čtvrt miliardy. Ministr školství ale loni Zeleného kvůli problémům se zkouškami odvolal.
CERMAT plánuje zveřejnit maturitní žebříčky škol až po skončení jarních zkoušek
Podobné žebříčky se už dříve objevily v médiích, CERMAT data o maturitách musí poskytovat ze zákona. Podle Zeleného je ale potřeba údaje sestavit odborně. V žebříčku jsou informace o tom, kolik studentů jednotlivých gymnázií u maturity i v jednotlivých předmětech propadlo, jakého průměrného výsledku dosáhly školy v češtině, matematice a cizích jazycích, jak a kde volili studenti vyšší obtížnost zkoušek a zejména jak si vedly jednotlivé školy ve srovnání s ostatními v rámci republiky i v rámci krajů.