Na stráži sKaret zůstala jen TOP 09. Zbytek sněmovny chce jejich konec

Praha – Poslanecká sněmovna dnes v prvním kole schvalování podpořila návrh Senátu, který ruší kontroverzní projekt sKaret. Během čtyřhodinové debaty se ho na sněmovním plénu zastávali pouze poslanci z TOP 09, se snahou o zamítnutí senátního návrhu ale zůstali osamoceni a nepodpořila je ani koaliční ODS. Jasno by o další existenci sKaret mohlo být už v červnu, sněmovní sociální výbor totiž na projednání zákona z horní komory dostal pouze 30 dnů.

Poslanci svým dnešním krokem vyslyšeli výzvu stínového ministra práce a sociálních věcí Romana Sklenáka, který již před jednáním sněmovny uvedl, že svým dnešním hlasováním dají jasně najevo, zda chtějí projekt skutečně zrušit, či o tom jen mluví. Podle dnešního vyjádření předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky byl projekt sKaret neúspěšný, znamenal zásah do soukromí a působil komplikace řadě příjemců dávek. Sobotka prohlásil, že „sKarty jsou přímý a logický důsledek toho, jakým způsobem se v naší zemi vládne“.

Sklenák dodal, že je celý systém podle jeho soudu v rozporu s českými zákony a zřejmě i s ústavou. Také smlouva s Českou spořitelnou (ČS) byla prý podepsána, aniž by k tomu mělo ministerstvo kompetenci. Navíc podle něj projekt nesplňuje ani to málo funkcí, které měl. Terčem kritiky byla i smlouva ministerstva práce a sociálních věcí s Českou spořitelnou, která systém karet provozuje a jejichž prostřednictvím jsou dávky poskytovány. Místopředseda ČSSD a Sněmovny Lubomír Zaorálek to označil za „privatizaci veřejné služby“, kterou v civilizované společnosti nelze připustit.

Proti tomu se ohradil bývalý ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) s tím, že systém je systém funkční a státu přináší úspory už nyní. Dosud bylo vydáno na 250 000 sKaret, přes které byly vyplaceny čtyři miliardy korun. Na rizika ukončení projektu upozorňovala i Drábkova nástupkyně Ludmila Müllerová (TOP 09), byť v souladu s doporučením vlády z předminulého týdne začala připravovat ukončení projektu.

sKarta opět v hledáčku ochránců soukromí

Právě na Českou spořitelnu potom míří stížnost, kterou obdržel Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) od sdružení IuRe. Podle něj banka neoprávněně nakládala s údaji sociálně slabých. „Nelegálně předané údaje mohou být jen těžko novým držitelem legálně zpracovávány. Česká spořitelna by měla být postižena za zapojení do projektu sKaret podobně jako ministerstvo práce,“ uvedl výkonný ředitel IuRe Jan Vobořil.

Sdružení vychází z toho, že ÚOOÚ zahájil kvůli sKartě řízení i s MPSV; o případné sankci zatím nerozhodl. Potrestal resort zatím půlmilionovou pokutou za to, že nedostatečně ve svém informačním systému zabezpečil zpracovávané osobní údaje lidí.

Projekt sKaret:

Podle původních záměrů ministerstva práce a sociálních věcí měly sKarty fungovat k distribuci sociálních dávek, zvažovala se i možnost využít je do budoucna k výplatě penzí. Deklarovaným cílem bylo ušetřit náklady spojené s výplatou sociálních dávek. Celý projekt odstartoval v loňském roce pod vedením tehdejšího ministra práce Jaromíra Drábka, provozovatelem se stala Česká spořitelna.

Projekt ovšem již několik měsíců sklízí kritiku ze strany občanských iniciativ, rady postižených, odborů, ombudsmana i Úřadu pro ochranu osobních údajů. Vláda nakonec souhlasila s tím, že jejich platební funkce bude použita jen pro dávky v hmotné nouzi, aby se zamezilo jejich zneužívání. Ještě loni parlament stihl schválit novelu, která umožňuje vyplácet podporu v nezaměstnanosti a pěstounské dávky i těm, kteří nevlastní sKartu.

Předminulý týden vláda doporučila současné ministryni Ludmile Müllerové (TOP 09) ukončení projektu poté, co odmítla její návrhy na úpravu systému. Proti sKartám se začal stavět i předseda vlády Petr Nečas; stát, úřady práce ani Česká spořitelna z nich podle něj žádný prospěch nemají. Vydělává na nich prý už jen firma, která dodává platební systém pro Českou spořitelnu. TOP 09 je ale přesvědčena, že systém stačí pozměnit a zlepšit; jeho ukončením by se podle strany státní kasa připravila o miliardy.