Soudce Güttler: Restituce nejsou protiústavní, jde o způsob vypořádání

Praha – Vláda uzavřela smlouvy s jednotlivými církvemi tak, že pro příští vládu bude velmi obtížně do nich zasahovat. V pořadu Hyde Park ČT24 to řekl  Vojen Güttler, jeden ze čtyř ústavních soudců, kteří zastávali v otázce zákona o církevních restitucích odlišné stanovisko. Ze zákona podle něj nelze jasně dovodit, jak vláda dospěla k rozsahu majetku, který bude vydán, a zejména k celkové výši paušální finanční náhrady. Güttler ale předeslal, že ani on, ani jeho kolegové nikdy neřekli, že církevní restituce jsou protiústavní: „Nejde o fenomén vypořádání jako takový, ale o to, jakým způsobem to zákonodárce uchopil,“ podotkl soudce.

„Stát a my všichni jsme se dostali do velmi obtížené situace, ne ani tak proto, že byl přijat zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi, ale proto, že vláda jménem státu uzavřela smlouvy s jednotlivými církvemi,“ uvedl Güttler. Sporné podle něj je, zda tyto smlouvy mají skutečně právně závaznou povahu, jak tvrdil při jednání vlády ministr Petr Mlsna, a nebo zda je to pouhá politická deklarace, jak uváděl předseda Ústavního soudu doktor Rychetský.

Pokud by se ale skutečně jednalo o právně závazné smlouvy, vznikl by podle Güttlera vážný problém. Vláda totiž nevyčkala na rozhodnutí Ústavního soudu a uzavřela smlouvy již předtím. „Vytýká se jí, že kalkulovala s tím, že kterákoliv příští vláda by jenom velmi obtížně vstupovala jakýmkoliv zákonným či jiným opatřením do již uzavřených občanskoprávních smluv,“ vysvětlil Güttler.

Vojen GüttlerVojen Güttler se ke studiu práv dostal až po práci v jáchymovských dolech - tehdejší vedení gymnázia v Jičíně ho totiž nedoporučilo ke studiu na Právnické fakultě UK. Po začátku okupace vojsky Varšavské smlouvy odešel na krátkou dobu do Německa a po návratu nesměl soudit - pracoval jako právník. Václav Havel ho nominoval v roce 1992 do Ústavního soudu Československé federativní republiky, ze kterého vznikl Ústavní soud ČR. V něm ho nechal i Václav Klaus. Z funkce tak odejde letos v půlce léta po dvaceti letech.


V první řadě Güttler předeslal, že ani on, ani jeho kolegové nikdy neřekli, že církevní restituce jsou protiústavní. „Řekli jsme, že podle našeho názoru buď celý zákon o majetkovém vypořádání s církvemi, nebo některá jeho ustanovení jsou protiústavní. Nejde o fenomén vypořádání jako takový, ale o to, jakým způsobem to zákonodárce uchopil,“ podotýká soudce.

Na zákonu mu vadily především tři základní věci. Nesouhlasí zejména s definicí původního majetku církve. „Hovoří se zde o tom, co je to původní majetek církví. Tam se říká, že je to majetek, který byl ve vlastnictví církví, nebo jim příslušel. A teď je otázka, co to je, že majetek příslušel? To nikdo přesně neví,“ připomíná Güttler.

Nesouhlasil také s finančním vypořádáním, zejména s konkrétní absolutní částkou, která byla v zákoně definována. „A tady vznikla otázka, jestliže nevím, co vše bude vydáno, jak mohu dojít k takové částce,“ táže se soudce. Přísně vzato by peníze měly kompenzovat majetek, který z nejrůznějších důvodů není možné vydat. Jako problematické vidí Güttler také samotné smlouvy o vypořádání, nad nimiž je podle něj ve své podstatě vyloučena soudní kontrola.