„Zemanovi kamarádi“ mohou tahat za nitky i bez poslanců

Praha – Miloš Zeman nahradil současnou koalici úřednickým kabinetem, který nemá oporu u žádné z vládnoucích stran. Kompletní sestava „odborníků“ by měla vzniknout nejpozději do dvou týdnů. Ať už čas Rusnokovy vlády zkrátí předčasné volby, či nikoli, nejméně několik měsíců bude u moci. A i bez důvěry v dolní komoře parlamentu může svými rozhodnutími ovlivnit chod země na několik let. 

Poslanci se obávají, že s úřednickou vládou by nastoupilo hlavně rozhodování Zemana. Vláda totiž sice nemůže schvalovat, měnit ani rušit žadné zákony, má ale další pravomoci, které jí i bez Poslanecké sněmovny a Senátu umožňují řídit stát. Tato pravomoc je zakotvena v ústavě v kapitole o vládních nařízeních. "K provedení zákona a v jeho mezích je vláda oprávněna vydávat nařízení," konstatuje 78. článek. "Ministerstva (…) mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny," uvádí třetí odstavec následujícího článku.

Vláda může bez svolení poslanců například zadávat státní zakázky, třeba prodloužit smlouvu o pronájmu stíhacích letounů Gripen, schválit vítěze tendru na dostavbu Temelína a vyhláškou rozhodnout také o struktuře čerpání miliard z eurofondů pro další programovací období.

Podle ústavního právníka Aleše Gerlocha ovšem vláda prostřednictvím těchto takzvaných podzákonných norem nemůže nahradit standardní legislativu. „I v případě vyhlášení předčasných voleb a rozpuštění sněmovny neznamená, že legislativní pravomoc přejde na vládu. Ta přechází na Senát,“ zdůraznil ústavní expert Gerloch.

Ústava totiž dává senátorům možnost namísto zákonů přijímat takzvaná zákonná opatření. Tato opatření navrhuje vláda a schvaluje horní komora parlamentu, kde má momentálně většinu Zemanovi nakloněnější levice. Zmíněná zákonná opatření ovšem nemohou měnit ústavu a nesmí se týkat státního rozpočtu, státního závěrečného účtu či volebního zákona. Státní rozpočet se tak bez podpory v dolní komoře parlamentu neobejde.

Schůze Senátu
Zdroj: ČTK
Autor: Kateřina Šulová

Hlavní pole působnosti: státní podniky a jmenování funkcionářů

Vláda sama nebo spolu s prezidentem má pravomoci především v personální oblasti. To se týká například diskutovaných velvyslanců, které pověřuje prezident se souhlasem předsedy vlády. „Sněmovna ani Senát do toho nezasahují,“ říká Gerloch. Stejně tak jmenuje prezident sám nebo se souhlasem předsedy vlády do funkcí soudce, rektory vysokých škol, profesory, jmenuje a povyšuje generály, předsedu Nejvyššího soudu a jeho místopředsedy, předsedu Nejvyššího správního soudu nebo propůjčuje státní vyznamenání.

Zeman se například už vyjádřil, že současný prezident Nejvyššího kontrolního úřadu má jeho plnou podporu, v ohrožení ale můžou být jiní. Vláda totiž samostatně ovlivňuje činnost státních podniků nebo firem, kde je výlučným nebo rozhodujícím akcionářem. V ní tak může vyměnit představitele – například ve firmách, jako jsou Lesy ČR, ČEZ, České dráhy nebo Česká pošta.

V sociální oblasti vláda může svými nařízeními například ovlivňovat mzdovou regulaci, valorizaci důchodů či výši minimální mzdy. Právě tuto pravomoc zřejmě prezident po jmenování úřednické vlády využije jako první. Chce tak docílit zvýšení minimální mzdy na 8 500 korun měsíčně, což premiér Nečas v minulosti rezolutně odmítal. „Vláda odborníků, ať bude mít jakkoli dlouhý mandát, může otázku minimální mzdy vyřešit. Protože se řeší vládním nařízením, nikoli zákonem,“ prohlásil včera Miloš Zeman po jednání tripartity. 

Podle legislativních pravidel vlády poslanci nařízení či vyhlášky vydané vládou zpětně měnit nemohou, novým zákonem lze ale však celé nařízení zrušit. „V zásadě platí, že zákonem je možné rušit předpisy nižší právní síly,“ vysvětluje Gerloch. V tom případě by do záležitosti mohli vstoupit i ústavní soudci. „Pokud by prováděcí předpis odporoval zákonu, pak se mohou senátoři nebo poslanci obrátit na Ústavní soud, aby předpis zrušil,“ dodává.

Vláda v demisi proti prezidentovi

Široké diskuse o možnosti omezení samostatného rozhodování prezidenta zahrnují třeba i možné obvinění z velezrady nebo hrubého porušení ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku. K tomu ale mají současní poslanci šanci jen do chvíle, než sami přistoupí ke svému rozpuštění. Ústavní žalobu proti prezidentovi totiž musejí podat společně tři pětiny senátorů a tři pětiny poslanců.

Ústavní soud
Zdroj: ČTK
Autor: Václav Šálek

Pokud například sami navrhnou rozpuštění sněmovny, ukončí tím svůj mandát. „A to ode dne rozhodnutí prezidenta republiky o vypsání voleb. Některé pravomoci pak přecházejí na Senát, ale některé prostě nebude nikdo vykonávat. A to je například právě možnost dát Senátu souhlas k ústavní žalobě na prezidenta republiky,“ vysvětluje Gerloch.