Policie chce po sněmovně kamerové záznamy, zřejmě kvůli rebelům

Praha – Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) žádá Poslaneckou sněmovnu o to, aby mu vydala záběry kamer pořízených uvnitř i vně areálu dolní komory. Znát chce také kalendář poslaneckých akcí z minulého roku. Žádost s velkou pravděpodobností souvisí s případem tří rebelů z ODS, které policie stíhala za politickou korupci do chvíle, než je z její pravomoci vyňal Nejvyšší soud.

Detektivové z úvaru Roberta Šlachty chtějí detailně vědět, jak probíhaly ve druhé půlce loňského roku schůzky poslanců. Mapovat chtějí i jejich pohyb, a to nejen na základě videozáznamů, ale i se znalostí údajů z osobních karet, které monitorují pohyb po areálu dolní komory. Sněmovnu žádají i o harmonogram akcí v druhé polovině loňského roku.

„Státní zástupci se na nás neobrátili, obrátila se policie se žádostí o to, aby zjistila nějaké informace o harmonogramu práce Poslanecké sněmovny,“ potvrdila policejní žádost předsedkyně dolní komory Miroslava Němcová.

Žádost ÚOOZ přijal organizační výbor sněmovny a předal ji jednotlivým poslaneckým klubům. Vyjádřit se k ní chce na svém dalším zasedání. Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Petr Gazdík uvedl, že je potřeba, aby policie své požadavky specifikovala. „Policie nespecifikovala informace, o které poslance, poslanecké kluby a o který trestní případ se má jednat. Očekávám přesný text žádosti policie a na základě toho se náš klub vyjádří,“ řekl Gazdík. Obdobně hovořil i předseda ČSSD Bohuslav Sobotka: „Ta žádost policie byla velmi obecná.“

Policisté ovšem nechtěli poslancům sdělit, proč materiály potřebují, z taktických důvodů. Takový přístup ale odmítá Němcová: „To, že policie říká, že má nějakou strategii, tak vůči sněmovně bude muset přesně říct, co chce a z jakého důvodu to chce.“ Navíc upozorňuje na to, že kriminalisté žádají podklady, které jsou volně k dipozici; harmonogram sněmovních akcí nebo nahrávky z kamer v jednacím sále totiž může najít na internetu.

Petr Gazdík: "Paradoxní na té žádosti je, že žádá i informace z vnějších kamer Poslanecké sněmovny, a přitom je to právě policie, která koná ochrannou službu nad ústavními institucemi, a tedy i nad Poslaneckou sněmovnou. Přiznám se, že tomu příliš nerozumím."

Kam až sahá imunita

Případ pravděpodobně souvisí s kauzou tří rebelů z ODS Ivana Fuksy, Marka Šnajdra a Petra Tluchoře. Ty policie a žalobci vinili z přijetí úplatku v podobě lukrativních postů ve státních firmách. Z pravomoci orgánů činných v trestním řízení je ale vyňal Nejvyšší soud, argumentoval tím, že politickou dohodu (jíž by výměna křesel za funkce byla), kryje poslanecká imunita.

Stíhání všech tří exposlanců nakonec nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman zrušil a spis vrátil k novému rozhodnutí Vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci. Podle Zemana lze však stíhání za určitých okolností obnovit. Pokud bude chtít dozorový státní zástupce Ivo Ištvan pokračovat v trestním stíhání, pak se podle Zemanových slov bude muset pokusit vymezit skutek tak, aby dovodil, že jeho část neodehrála na půdě sněmovny.