Popravenému babickému faráři Drbolovi odhalili bustu

Babice - V Babicích na Třebíčsku odhalili bustu místního kněze Václava Drboly, který byl před dvaašedesáti lety popraven. Patří mezi odsouzené k nejvyššímu trestu v zinscenovaném procesu v souvislosti s takzvaným babickým případem z roku 1951. Odhalení busty bylo součástí Dne smíření, který připravila římskokatolická církev. Zúčastnily se ho asi tři stovky lidí. V obci byl zatím jen pomník, který připomíná zastřelené funkcionáře místního národního výboru.

Bronzová busta od sochaře Stanislava Müllera je umístěna na kamenném podstavci před farou. Brněnské biskupství nyní provádí beatifikační proces, který by měl vést k prohlášení Václava Drboly za blahoslaveného. K tématu se po ranní mši v kostele vztahovala přednáška. Stejný proces se týká i kněze Jana Buly, jenž byl kvůli případu Babice popraven na dvoře jihlavské věznice 20. května 1952. „Řízení zatím probíhá na diecézní úrovni. Teprve poté se předává do Říma,“ uvedla mluvčí biskupství Martina Jandlová.

Drbola byl spolu s dalšími 6 lidmi obviněn z toho, že ve večerních hodinách 2. července 1951 spolupracoval s agentem americké tajné služby CIC Ladislavem Malým na zastřelení tří funkcionářů místního národního výboru v Babicích.

Oběti babického incidentu
Zdroj: ČT24
Autor: ČT24

Dodnes však není docela jasné, jak se červencový incident z roku 1951 odehrál. Podle zjištěných skutečností, které byly prezentovány v televizním dokumentu Luďka Navary Mlynáři od Babic, potyčku vyprovokoval jeden z funkcionářů, který tehdy vytáhl pistoli. „Je to odpovídající teorie, protože Malého skupina už dříve provedla podobné akce a k žádným obětem na životech nedošlo,“ dodává Navara.

Jinou interpretaci ovšem nabízí historik Adolf Rázek. „Kolem půl jedenácté schůzi komunistů přerušili dva muži ozbrojení samopaly. Vtrhli do školní třídy, v níž místní funkcionáři jednali. Donutili komunisty, aby vyšli na chodbu, kde tři z nich zastřelili,“ citoval Rázkovu práci věnující se tématu Ústav pro studium totalitních režimů.

Babický případ nebyl nikdy zcela objasněn, tehdejšímu režimu však posloužil jako záminka k represím proti katolické církvi a k zastrašování soukromých rolníků, bránících se kolektivizaci. V následných procesech bylo odsouzeno na 100 lidí, z nich 11 k trestu smrti. Po roce 1990 se babický případ s následnými procesy začal znovu vyšetřovat, do dubna 1996 byly zrušeny všechny tehdejší rozsudky.

Václav Drbola se narodil 16. října 1912 ve Starovičkách nedaleko Hustopečí u Brna. Na kněze byl vysvěcen v roce 1938. Do Babic přešel z Bučovic, protože babický kněz byl v roce 1950 uvězněn. Drbola byl zatčen 17. června 1951. Odsouzen byl v procesu, který se v červenci konal v Jihlavě. Trest smrti byl vykonán na dvoře jihlavské věznice právě před dvaašedesáti roky.

Vysočina byla v padesátých letech jedním z hlavních míst sváru mladé komunistické moci a sedláckých rodů, které odmítaly kolektivizaci. Navíc byla v regionu tradičně silná katolická církev, hlavní ideologický protivník KSČ. Boj proti katolicismu zde vypukl zejména po tzv. číhošťském zázraku.