Tresty za okupaci v ČR nepadly

Praha – Jediným komunistickým funkcionářem, který byl za pomoc sovětským okupantům odsouzen, dodnes zůstává někdejší ředitel Ústřední správy spojů Karel Hoffmann, i ten ale za mřížemi strávil jen pár týdnů. Nikdo z tehdejších stranických funkcionářů za srpnové události roku 1968 odsouzen nebyl. „Přitom u událostí roku 1968 mohlo poměrně jednoduše dojít k vyrovnání se v trestněprávní rovině,“ upozornil mluvčí Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Jan Srb na to, že v období po sametové revoluci byla ještě většina svědků i potenciálních pachatelů naživu a schopná vyšetřování.

Za vlastizradu přitom nebyli odsouzeni ani signatáři takzvaného zvacího dopisu, který Sověti používali jako argument pro oprávněnost okupace. „Byl to jen výkřik do tmy,“ myslí si Srb, podle něhož dopis na postoj Čechů žádný vliv neměl. Přestože historici mluví o počínání Aloise Indry, Drahomíra Koldery, Antonína Kapka, Oldřicha Švestky a Vasila Biľaka jako o vlastizradě, nikoho z nich se nikdy za tento zločin odsoudit nepodařilo.

Problémem bylo i to, že někteří z obviněných byli v době vyšetřování cizími státními příslušníky, konkrétně případ Vasila Biľaka, který zvací dopis odeslal, řešila slovenská justice. „Slovensko po svém vzniku nepřijalo zákon o protiprávnosti komunistického režimu, který zastavil odložení promlčecích lhůt,“ vysvětlil Srb, proč jsou na Slovensku zločiny roku 1968 promlčeny.


Autoři zvacího dopisu ale nebyli jediní vysocí představitelé komunistického režimu, kteří byli v souvislosti se srpnovou okupací neúspěšně stíháni. V roce 1995 začala policie šetřit počínání některých dalších funkcionářů komunistické strany. Jozef Lenárt, Milouš Jakeš, Karel Hoffmann, nebo Jan Piller byli obviněni z vlastizrady za to, že se měli podílet na vytvoření Indrovy dělnicko-rolnické vlády, kterou měli okupanti v plánu zřídit proto, aby zlegalizovali okupaci směrem do zahraničí. Ke zřízení této vlády nakonec nikdy nedošlo.

K soudu se nakonec dostali jen Milouš Jakeš a Jozef Lenárt, kteří byli obžalováni z vlastizrady formou rozvracení republiky. „Oba prošli během pěti let vyšetřování všemi stupni našeho soudnictví,“ řekl Srb s tím, že oba byli v roce 2003 zproštěni obvinění.

  • „Na rozdíl třeba od událostí padesátých let v polovině let devadesátých, kdy se zločiny z doby komunismu začaly vyšetřovat, většina svědků a potenciálních pachatelů zločinů osmašedesátého roku ještě žila,“ upozornil Srb.

Jediným odsouzeným tak zůstává Karel Hoffmann, který byl za vypnutí rozhlasu v srpnu 1968 odsouzen za sabotáž ke čtyřem letům vězení. Tehdy osmdesátiletý Hoffmann ale za mřížemi strávil jen tři neděle, poté byl kvůli špatnému zdravotnímu stavu propuštěn. Svým rozhodnutím odpojit rozhlas se tehdejší vedoucí Ústřední správy spojů v průběhu celého vyšetřování netajil a obhajoval ho za správné.

Video Rozhovor s Janem Srbem
video

Rozhovor s Janem Srbem

Soudní procesy za 21. srpen 1968

  • Obviněno bylo 13 osob ve 3 kauzách.
  • Odsouzen byl jediný člověk, byl mu vyměřen trest 4 let, odseděl si ale jen 25 dní.