Praha - Nejvyšší volební potenciál má ve Středočeském kraji sociální demokracie. Podle exkluzivního průzkumu agentur STEM/MARK a Median její volbu zvažuje 29,5 procenta lidí. Na druhé místo Středočeši ve svých volebních úvahách dosadili hnutí ANO s 23,5 procenta. Pro třetí TOP 09 by mohlo hlasovat 18 procent lidí. Silný potenciál má také levicová KSČM (16,5 procenta). ODS a hnutí Úsvit představují seskupení politických subjektů, jejichž potenciál překračuje desetiprocentní hranici. Mezi osm nejčastěji zvažovaných stran se dostala také SPOZ a Lidovci. Právě v této stranické sestavě se lídři jednotlivých kandidtek účastní krajské volební debaty, kterou vysílá ČT24. Hlavním tématem je ekonomický vývoj, změna daní, podpora exportu či řešení nezaměstnanosti.
Střední Čechy: Lidé nejčastěji zvažují volit ČSSD, v závěsu ANO
Seznam osmi pozvaných hostů, lídrů stranických kandidátek, řazeno abecedně:
ODS – Petr Bendl (bývalý ministr zemědělství a bývalý místopředseda ODS)
KDU-ČSL – Ivan Gabal (sociolog, publicista)
KSČM – Stanislav Grospič (bývalý poslanec, předseda Odborového sdružení Čech, Moravy a Slezska)
ČSSD - Jan Hamáček (bývalý poslanec, místopředseda poslaneckého klubu)
ANO - Jaroslava Jermanová (manažerka, bývalá starostka a bývalá krajská zastupitelka)
TOP 09 - Miroslav Kalousek (bývalý ministr financí, místopředseda strany)
SPOZ – František Koníček (ekonom, bývalý poslanec za ČSSD, ministr práce a sociálních věcí v demisi)
Úsvit – Tomio Okamura (senátor, bývalý viceprezident a mluvčí Asociace cestovních kanceláří a agentur)
Hlavní témata: Ekonomický vývoj, změna daní, podpora exportu, řešení nezaměstnanosti
Nejvíce podnikatelů eviduje samozřejmě Praha, na druhém místě je právě Středočeský kraj, nejméně jich je v kraji Libereckém. Jak se živnostníci snaží prosadit a jaké ekonomické otázky jsou pro ně nejdůležitější? Z pohledu podnikatele určitě stabilní ekonomické prostředí a čitelné daně, z pohledu zaměstnance pak růst mezd a dostatek pracovních příležitostí.
Relativně nízká míra nezaměstnanosti a HDP jsou základní atributy, které napoví, jak se lidem ve středních Čechách žije. Z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) lze vyčíst, kolik lidí v kraji práci má, aktivně ji hledá nebo o ni zájem vůbec nemá. Míra nezaměstnanosti je tady proti republikovému průměru dlouhodobě nižší. Díky své poloze (blízko Prahy) jsou však uvnitř kraje výrazné disproporce. K 31. prosinci 2011 byla míra registrované nezaměstnanosti v kraji 7,07 procenta - nejvyšší hodnoty v rámci kraje dosáhla v okrese Příbram 10,10 procenta, nejnižší v okrese Praha-východ 3,35 procenta.
Hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele v České republice byl v roce 2012 zhruba 365 000 korun. Středočeský kraj v tomto propočtu lehce zaostává a v roce 2010 dle ČSÚ vykazoval 89,9 % průměrné úrovně hrubého domácího produktu na obyvatele země, což jej zařadilo na třetí místo v porovnání s ostatními kraji. Výsledek je dán především tranzitní polohou vůči hlavnímu městu a automobilovým průmyslem v Mladé Boleslavi.
Automobilka Škoda Auto a všechny další velké či malé firmy bedlivě sledují ekonomický vývoj naší země. Pro vyplácení mezd a nastavení dalšího směřování podniku je nutné dobře predikovat hospodářský vývoj. Důležitou otázkou je především výše zdanění, státní investice či podpora exportu. V posledních letech jsme však svědky už jistého koloritu, kdy se jednotlivé vlády přetahují o výši DPH či daň z příjmu. Nyní je DPH stanovena na 15 % u snížené sazby, u základní na 21 %.
Česká televize pozvala do volební debaty lídry stranických kandidátek na základě průzkumu agentury STEM/MARK a Median, který pracoval s reprezentativním vzorkem dospělé populace Středočeského kraje. Ve výzkumu odpovídalo 1 029 respondentů. Celkový počet respondentů, kteří vstoupili do výpočtu volebního potenciálu stran, je 761. Výzkum probíhal v období od 8. října do 14. října 2013.
- VELIKOST STATISTICKÉ CHYBY: Statistická chyba zisku volebního potenciálu uvedených stran se pohybuje v rozmezí od ± 1,5 % u strany s nejnižším zobrazovaným potenciálem až po ± 3,0 % u strany s nejvyšším potenciálem
Výsledkem průzkumu je odhad aktuálního volebního potenciálu, nejedná se o odhad či predikci výsledků voleb.
DEFINICE VOLEBNÍHO POTENCIÁLU:
Aktuální volební potenciál ukazuje, kolik procent hlasů by strana mohla v současnosti hypoteticky získat, pokud by se k ní přiklonili všichni lidé, kteří její volbu reálně zvažují a nevylučují účast u voleb. Součet volebních potenciálů stran je více než 100 %. Respondent, který se rozhoduje (například) mezi dvěma stranami a vážně zvažuje jejich volbu, je jejich potenciální volič a vstupuje tak do volebního potenciálu obou stran. Volební potenciál je nutno chápat pro každou stranu odděleně