Praha - Dnes ráno blokovaly přibližně dvě desítky aktivistů hnutí ProAlt jeden z průchodů do sídla Senátu. Protestující hnutí ProAlt si kladou za cíl kritizovat reformy a podporovat alternativy. Aktivisté chtěli tímto způsobem protestovat proti tomu, aby současní senátoři projednávali zákony o úsporách. Iniciativa ProAlt se domnívá, že tato schůze je nelegitimní a neústavní, protože staré složení Senátu by už nemělo schvalovat tak důležité zákony. Policisté vstupy uvolnili až kolem deváté hodiny, kdy předseda Senátu Přemysl Sobotka ohlásil odklad začátku schůze o čtvrthodinu, aby se senátoři mohli do jednacího sálu dostat a plnit svou roli. Protestující zůstali před vchodem i po začátku schůze. Část z nich se odebrala na galerii pro veřejnost.
Protestující dnes ráno zablokovali vstup do Senátu
„Článek devatenáct odstavec tři říká, že mandát senátora vzniká zvolením. Existuje zde kolize mezi článkem šestnáct a článkem devatenáct a my se domníváme, že ústavně konformní je řešit to ve prospěch nových senátorů. Nová vůle voličů musí mít přednost před tou vůlí, kterou voliči projevili před šesti lety,“ uvedl Pavel Čižinský, mluvčí iniciativy ProALt.
ProAlt protestuje proti škrtům na nejchudších
Demonstranti vstupy z Valdštejnské ulice blokovali tím, že stáli vedle sebe a drželi transparent s nápisem: „Neústavní schůze!!! Nespravedlivé škrty“. Podle Čižinského se dnes projednávané zákony zabývají citlivým tématem škrtů, především se jedná o snížení finanční podpory těm nejchudším a rodinám. Problém je podle Čižinského v tom, že většina rodin s těmito penězi od ledna počítala a podobné zasáhnutí do rodinného rozpočtu jim přinese finanční obtíže. Čižinský se zároveň domnívá, že praxe mezi jednotlivými volebními koly do Senátu by měla projít zásadní změnou. Podobné jednání je prý protiústavní.
„To, co se odehrává, není v rámci demokracie přijatelné,“ uvedl Sobotka. Také předseda senátorů ČSSD Petr Vícha k jednání demonstrantů uvedl, že „takové násilí“ by se dít nemělo. Protestující podle něj odmítali do sídla Senátu vpouštět i ty, kteří chtěli hlasovat proti zrychlenému projednání zákonů.
Senátor Jaromír Štětina (za TOP 09) uvedl, že byl vystaven „hrubému fyzickému násilí“. Připomenul přitom závěr Komunistického manifestu, podle něhož komunisté svých cílů mohou dosáhnout pouze násilím. „Zdá se, že bude vyžadovat čím dál tím více odvahy vstupovat do Senátu a že bude vyžadovat čím dál tím více odvahy říkat i nepříjemné skutečnosti občanům,“ dodala Štětinova klubová kolegyně Soňa Paukrtová.
Až po zásahu policie, která demonstranty vytlačila, se do sídla horní komory mohli dostat kromě pěších senátorů také ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) nebo senátorka ODS a exministryně zdravotnictví Daniela Filipiová, která se pohybuje pomocí invalidního vozíku.
Dva letos zvolení senátoři za hnutí Severočeši.cz kvůli tomu dokonce podali ústavní stížnost. Argumentují také tím, že Senát má podle ústavy jen 81 členů. Ústava nicméně také stanoví, že mandát senátorů je šestiletý. Letos končícím senátorům uplyne jejich volební období až v sobotu 13. listopadu. Noví senátoři se budou moci svého mandátu ujmout až složením ústavou předepsaného slibu, a to na první schůzi Senátu v novém funkčním období, která bude 24. listopadu.
- Protestující před Senátem autor: Martin Neliba, zdroj: CTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2096/209545.jpg
- Protestující před Senátem autor: Martin Neliba, zdroj: CTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2096/209549.jpg
- Protestující před Senátem autor: Martin Neliba, zdroj: CTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2096/209547.jpg
- Ilustrační foto autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1966/196582.jpg