Největší vítěz voleb? Návrhy Rekonstrukce státu. Zatím

Praha - Odhlédnuto od stále nejasného rozdělení pozic, nová sněmovna by měla mít první cíle jasné. A nejsou zrovna malé: prosadit do půl roku od voleb zákony, které výrazně ztíží korupci ve státní správě. Ještě dřív pak schválit zákon o státních úřednících. A tak dále. Většina politiků zvolená do dolní komory se pro tenhle plán totiž před volbami zavázala svým podpisem. Protikorupční balíček navržený projektem Rekonstrukce státu je tak prvním a také největším styčným bodem nové sněmovny. Přežije?

Nestává se často, že politici tolik slyší na výzvy občanského sektoru. Navzdory tomu, že je sociální demokracie v poločase rozpadu a zbytek sněmovny rozdroben do mnoha malých nesourodých formací, vznikla tu silná sestava politiků, kterou nespojuje stranická příslušnost, ale nápad několika lidí stojících v drtivé většině mimo politiku. 

Ve dvousetčlenném sněmovním sboru nyní zasedne celkem 140 poslanců, kteří aktivně podpořili výzvu iniciativy pod názvem Rekonstrukce státu. Projekt vznikl letos v květnu s cílem přimět poslance k prosazení 9 klíčových protikorupčních zákonů - mezi nimi třeba diskutovanou normu o odpolitizování státní správy nebo registr smluv na internetu.

Přehled 9 prosazovaných zákonů:

  1. Průhledné financování politických stran a volebních kampaní
  2. Elektronická majetková přiznání ke dni nástupu do funkce
  3. Povinné zveřejnění státních smluv na internetu
  4. Zrušení anonymních akcií (přijato)
  5. Odborné nominace do dozorčích rad
  6. Zákon o státní službě - odpolitizování státní správy
  7. Státní zastupitelství bez politických zásahů do vyšetřování
  8. Omezení poslaneckých přílepků k zákonům
  9. Rozšíření kontrolních pravomocí NKÚ

Ještě původní sněmovna stihla schválit první z navrhovaných zákonů - když zrušila anonymní akcie. Tři z nich prošly prvním čtením, zbytek skončil ve fázi poslaneckého návrhu. Červnová krize a rozpad sněmovny následně projekt pozdržely, organizátoři ho ale před volbami znovu rozjeli. Každý z oslovených kandidujících politiků se mohl podpisem zavázat, že alespoň 6 protikorupčních zákonů do půl roku od voleb aktivně podpoří - zvedne pro něj ruku na plénu. Takovýchto „paží“ usedne v nové sněmovně zmíněných 140. 

Zvolené strany s největším počtem křesel - ČSSD a hnutí ANO - navíc našly v konceptu Rekonstrukce státu shodu jak v kampani, tak při náznaku programových priorit po oznámení výsledků voleb. Zástupci sociálních demokratů, ANO a také lidovců si to navzájem vzkázali ještě oficiálními schůzkami.

„Co se týče našich programových priorit, jsou to protikorupční věci a návrhy, které přináší Rekonstrukce státu, tam jsme to deklarovali mockrát a připadá nám to velmi jednoduše prosaditelné, pokud se k tomu přihlásí vícero subjektů,“ prohlásila například v OVM členka vedení ANO Věra Jourová.

Bohuslav Sobotka, Jeroným Tejc a Alena Gajdůšková
Bohuslav Sobotka, Jeroným Tejc a Alena Gajdůšková
Více fotek
  • Bohuslav Sobotka, Jeroným Tejc a Alena Gajdůšková autor: Michal Doležal, zdroj: ČTK http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/50/4952/495140.jpg
  • Ve štábu hnutí ANO po volbách autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/52/5168/516767.jpg
  • Pavel Bělobrádek autor: Michal Doležal, zdroj: ČTK http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/52/5167/516653.jpg
  • Vojtěch Filip autor: Michal Doležal, zdroj: ČTK http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/52/5167/516632.jpg

I Bohuslav Sobotka, předseda ČSSD, zmínil mezi prvními tématy potenciální koalice právě boj za větší transparentnost. „Mohou existovat body, na kterých se shodneme - třeba opatření proti korupci, iniciativu Rekonstrukce státu, kterou koneckonců podpořily obě naše politické strany,“ uvedl krátce po volbách.

A o opatřeních naváhá jednat ani KDU-ČSL. „Lidovci se samozřejmě k Rekonstrukci státu přihlásili bez problémů, protože naše požadavky jsou daleko tvrdší,“ zmínil v předvolební superdebatě ČT předseda Pavel Bělobrádek.

Rekonstrukce a vítězná krize  

V ČSSD však nyní probíhá vnitrostranický puč a je možné, že vládu nebude sestavovat Bohuslav Sobotka. Pokud by z předsednického schizmatu vyšel jako silnější místopředseda Michal Hašek, podpora sociálních demokratů Rekonstrukci státu by formálně neměla být nijak ohrožena. Také on totiž svůj podpis pro podporu devítky zákonů připojil. Ani podpis jemu blízkých spojenců Jeronýma Tejce nebo dosavadního hejtmana Jiřího Zimoly v seznamu nechybí.

Formálně příznivým tónem mluví i celková statistika. ČSSD obsadí ve sněmovně 50 křesel a písemně podpořit Rekonstrukci státu se zavázaly čtyři pětiny z nich. Odmítlo jen 10 poslanců - mimo jiné kompletní trio zvolených poslanců z ústecké kandidátky v čele s ministryní spravedlnosti Marií Benešovou. Právě ústecká organizace ČSSD na sebe dlouhodobě upozorňovala už za éry jejího někdejšího předsedy Petra Bendy, spojovaného s korupcí a podezřelými zakázkami v rámci Krajské zdravotní, a. s. nebo Regionální rady Severozápad.

Co když…

Rozkol uvnitř ČSSD zástupce Rekonstrukce státu navzdory úpisům přesto mírně znervózňuje. Jeden z garantů projektu Martin Kameník tvrdí, že není jasné, zda by sociální demokracie tíhla k prosazení protikorupčních norem spíš se Sobotkou, nebo Haškem. Minimálně však může mít stranické rozštěpení vliv na zanícení jednotlivců dostát svým podpisům.

„My si vážíme těch závazků, které politici učinili. Nicméně víme, že ne všichni k tomu podpisu byli vedeni jen svou upřímnou vůlí to prosadit, ale možná také pod nátlakem vyšších pater nebo tím, že přišli na to, jak celá naše kampaň bude vypadat,“ zmínil Kameník. Jak se zachová sociální demokracie pod vedením „Sobotkovců“ či „Haškovců“, je ale podle něho těžké předpovídat.

Michal Hašek a Bohuslav Sobotka
Michal Hašek a Bohuslav Sobotka

Jeho kolega a projektový manažer Rekonstrukce státu Jiří Boudal jde dál. „Bohuslav Sobotka se nad rámec toho podpisu vyjadřoval o Rekonstrukci státu opakovaně, velmi konkrétně a razantně. V případě, že by byl premiérem Michal Hašek, těžko říct, co ten podpis znamená,“ uvedl Boudal s tím, že Michal Hašek se jako hejtman nezúčastnil třeba ani hlasování o vráceném návrhu na zrušení anonymních akcií.  

Boudal uvádí, že „podepsaní“ poslanci by se nyní pravděpodobně neodvážili kvůli hněvu veřejnosti na „staré zkorumpované strany“ zmíněné zákony jednoduše blokovat. Pokud by však šlo o prosazení některých zákonů například do koaliční smlouvy a jejich rychlé otevření ve sněmovně, je Haškův postoj podle Boudala mnohem méně odhadnutelný než v případě Bohuslava Sobotky. 

V případě získání převahy Haškova táboru – a následné koalice s ANO a lidovci - ale organizátor kampaně vidí tíhu protikorupčního tažení právě na dvou ostatních partajích. „Jak Andrej Babiš, tak Pavel Bělobrádek se k tomu staví velmi aktivně. Tam bych na ně asi sázel více než na Michala Haška,“ dodává Boudal.

Rekonstruovat ústavní většinou?

Nehledě na povolební vyjednávání o spolupráci, do nové sněmovny podle zástupců projektu usedne dostatečný počet poslanců pro prosazení všech zákonů – bez ohledu na politickou příslušnost. Ostatně k podpoře alespoň 8 nových zákonů se upsaly téměř tři čtvrtiny nových členů sněmovny. Většina norem přitom už existuje v paragrafovém znění a některé stihly projít i prvním čtením ve staré sněmovně. Podle koordinátora projektu Boudala proto nebrání nic, aby se s jejich projednáváním začalo téměř ihned.

Představitelé projektu Rekonstrukce státu
Představitelé projektu Rekonstrukce státu

Rekonstrukce státu je totiž u zákonů v jednodušším znění, například zveřejňování smluv na internetu, připravena obrátit se na nové poslance co nejdříve. Všem stranám nabízí maximální možnou spolupráci na rychlém prosazení zákonů. „Například u tak komplexního návrhu, jako je rozšíření pravomocí NKÚ, je to složitější. Ale u registru smluv nic nebrání tomu, aby jej poslanci vlastní iniciativou ihned začali projednávat - a to bez ohledu na to, jaká bude zrovna vláda, zda ještě Rusnokova, či jiná,“ dodává Boudal.

Například pro zákon zajišťující průhledné financování stran má nyní iniciativa podle Boudala ve sněmovně 141 hlasů. Zveřejňování smluv na internetu by mělo podpořit 140 poslanců a pro elektronická majetková přiznání by mělo hlasovat 137 zákonodárců. Dostatečnou podporu by měl mít například i zákon o státní službě, rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu nebo nezávislé státní zastupitelství.


Jednotlivé strany a jejich kandidáti s vyšší šancí dostat se do sněmovny byli na přelomu léta a podzimu osloveni s tím, aby se písemně zavázali k podpoře zmíněných zákonů. Připojit se ale mohl dobrovolně jakýkoliv z kandidátů. Posléze byli hodnoceni podle toho, zda podpoří alespoň šest z osmičky zbývajících protikorupčních zákonů.

Pokud tak učinili, byli hodnoceni kladně, pokud nikoliv, v rámci kampaně získali ve jmenném seznamu komiksovou bublinu s nápisem „BLA BLA“ v narážce na to, že jejich sliby nejsou konkrétní. Od nynějška budou zástupci Rekonstrukce státu sledovat, zda poslanci své závazky skutečně dodrží. Od prosazení norem si iniciativa slibuje výrazné omezení systémové korupce, která údajně Česko ročně připravuje o více než 60 miliard korun.