Praha - Na ochranu proti povodním bude v letech 2013 až 2020 potřeba zajistit asi 4,2 miliardy korun ročně. Přibližně polovina z této částky bude směřovat na protipovodňové stavby, druhá polovina na takzvaná přírodě blízká opatření. Není však možné počítat s výraznými příspěvky ze státního rozpočtu. Vláda dnes odsouhlasila protipovodňovou koncepci státu pro nadcházející období.
Na protipovodňová opatření půjde přes 4 mld. ročně
Mezi přírodě blízká opatření snižující možnost výskytu povodní patří úpravy říčních koryt, budování suchých poldrů, které se v případě velké vody nechají zalít vodou, zachování údolních niv, ale také vhodné hospodaření na zemědělské půdě.
Ministr zemědělství Ivan Fuksa:
„Nejvýznamnějším je zajistit diverzifikované finanční zdroje, protože do budoucna není možné počítat s výrazným financováním ze státního rozpočtu… Také je třeba najít vhodnou formu spoluúčasti ohrožených subjektů a systému pojištění.“
Českou republiku, stejně jako další evropské země, od začátku devadesátých let minulého století sužuje zvýšený výskyt extrémních povodní, které neměly v předcházejících 50 až 100 letech obdoby. Většina států proto vytvořila strategie prevence před povodněmi s cílem do budoucna omezit především ztráty na životech a materiální škody.
Evropská unie přijala v roce 2007 směrnici k vyhodnocování a zvládání povodňových rizik. Do roku 2015 musí členské státy zpracovat mapy povodňového nebezpečí a povodňových rizik a plány pro zvládání povodňových rizik.
Při vzniku koncepce MZe spolupracovalo s ministerstvem životního prostředí. „Kvantifikace potřebného objemu finančních prostředků na technická protipovodňová opatření vychází z přijatých Plánů oblastí povodí,“ uvedla mluvčí ministerstva zemědělství Tereza Dvořáčková. Částka určená k realizaci opatření šetrných k přírodě byla určena po konzultaci s MŽP.