První schůze nových poslanců se blíží, co všechno je čeká?

Praha – Novopečení poslanci se pomalu připravují na první schůzi Poslanecké sněmovny. Ustavující schůzi musí svolat bývalá šéfka dolní komory Miroslava Němcová. Termín dosud nebyl stanoven, nejspíše to ale bude v pondělí 25. listopadu. Původně se hovořilo o 26. listopadu, dřívější datum ale ČT24 potvrdil vedoucí kanceláře sněmovny Petr Kynštetr. Ustavující schůze nemusí být jednodenní – po volbách v roce 2006 trvala dva měsíce.

Přípravy na první schůzi probíhají podle plánu – i když úředníci měli zpočátku obavy, jak se popasují s existencí hned sedmi sněmovních klubů. „Všechny kluby už mají své prostory a poslanci své kanceláře, a tak mohou začít pracovat,“ uvedl Kynštetr. 

Před zahájením schůze dostanou poslanci osvědčení o tom, že byli zvoleni. Dřívější předávání dekretů není možné – osvědčení získají zákonodárci až poté, co by Nejvyšší správní soud projednal případné stížnosti proti jejich zvolení. Desetidenní lhůta pro jejich předkládání začala dnes a skončí příští sobotu. Poslanecký mandát ale vzniká okamžikem zvolení – a tak noví poslanci mají už dnes nárok na vše, co jim umožňují zákony.

Seznam nových poslanců dle abecedy zde.


Vlastní schůze bude zahájena odpoledne. Schůzi svolává bývalý předseda sněmovny, je-li poslancem. Němcová mandát obhájila; kdyby se tak nestalo, schůzi by svolával nejstarší bývalý místopředseda sněmovny, ovšem opět za předpokladu, že je poslancem. „Není-li ani toho, ujme se svolání nejstarší poslanec nově zvolené sněmovny,“ praví se v jednacím řádu. 

Ustavující schůzi sněmovny řídí až do zvolení nového předsedy poslanec, který ji svolal. Jako první složí poslanecký slib, do jeho rukou tak poté učiní všech 199 zbývajících zákonodárců. „Dále bude ustavena volební komise, která bude dohlížet na všechny volby do sněmovních funkcí, výborů a komisí, a stanoví se počet členů mandátového a imunitního výboru,“ popsal proceduru Kynštetr.

Na závěr prvního jednacího dne bude vyhlášena 24hodinová lhůta, během které mají kluby možnost navrhnout své kandidáty do mandátového a imunitního výboru a na funkce předsedy a místopředsedy sněmovny. Pak bude schůze na den přerušena.

Předseda a místopředsedové sněmovny se volí tajně. Stejným způsobem se volí i předsedové výborů a komisí.


Mandátový a imunitní výbor po svém ustanovení ověří, jestli jsou poslanecké mandáty platné; následuje volba předsedy a místopředsedů. Až bude zvolen nový předseda, ujme se řízení schůze. Na jeho návrh rozhodne sněmovna o počtu místopředsedů a provede jejich volbu. Sněmovna poté zřídí své výbory a stanoví počty jejich členů. Některé – například rozpočtový, organizační či petiční, jsou taxativně vymezeny v jednacím řádu, na vzniku ostatních se sněmovna domluví. 

Na nové poslance už čekají čtyři zákonná opatření, která schválil Senát. Poslanci o nich musí rozhodnout už na první schůzi. Jde o předlohy, které vláda předložila senátorům v době, kdy byla sněmovna rozpuštěná. Pokud je neschválí, pozbývá opatření další platnosti. Jedním ze zákonných opatření je například zvýšení platby za státní pojištěnce, které si ročně vyžádá 4,7 miliardy korun navíc.