Na Rathovu „krabici s vínem“ se imunita nevztahuje, rozhodl soud

Brno – Trestní řízení s bývalým středočeským hejtmanen Davidem Rathem (dříve ČSSD) může pokračovat, protože ho nechrání poslanecká imunita. Rozhodl o tom Nejvyšší soud (NS). Rathovi hrozí za zmanipulované veřejné zakázky až 12 let vězení. V červenci se ale obrátil na Nejvyšší soud se žádostí, aby ho vyňal z pravomoci orgánů činných v trestním řízení – v době zadržení byl totiž také poslancem, soud však k vynětí neshledal důvody.

Podle mluvčího soudu Petra Knötiga totiž trestná činnost, z níž je bývalý poslanec podezřelý, nesouvisí s výkonem jeho poslaneckého mandátu: „Obviněný byl vydán k trestnímu řízení v souladu s platným zákonným ustanovením,“ uvedl Knötig.

Policie Ratha zadržela s krabicí, ve které bylo sedm milionů korun. Krátce poté dala souhlas s jeho zadržením předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS) a později ho k trestnímu stíhání vydala i sněmovna. Před hlasováním o vydání si poslanci vyslechli Rathův projev, v němž označil svou kauzu za připravenou politickou likvidaci nepohodlného kritika.   

Advokáti Ratha Roman Jelínek a Adam Černý zatím nechtěli rozhodnutí komentovat, dokud jej nedostanou písemně. „Musíme informovat klienta a poradit se s ním, jak reagovat. Uvidíme se koncem týdne, pak se k tomu možná vyjádříme,“ uvedl Černý. Podle něj připadá v úvahu ústavní stížnost. „Ty otázky, které byly řešeny v rámci tohoto řízení, jsou procedurálního charakteru a my jsme jenom potřebovali vyjasnění, jakým způsobem NS nahlíží na tyto procesní okolnosti,“ vysvětloval Černý ve Studiu ČT24.

Video Stíhání Davida Ratha může pokračovat
video

Stíhání Davida Ratha může pokračovat

Studio ČT24 s Petrem Knötigem a Adamem Černým o kauze Rath

Naopak spokojenost s rozhodnutím vyjádřil státní zástupce Petr Jirát, který v případu podal na základě policejního vyšetřování obžalobu. O žádosti podané k NS prý věděl od obhájců Ratha a chápal ji jako jednu z dalších možností jak přezkoumat, zda je Rath trestně stíhaný podle zákona.

Žalobce v kauze Rath viní celkem 11 lidí z ovlivňování veřejných zakázek ve Středočeském kraji, na které přispívala Evropská unie. Týkaly se modernizací nemocnic, oprav zámku Buštěhrad nebo gymnázia v Hostivici. Hlavním důkazem jsou prý policejní odposlechy. Na základě nich žaloba tvrdí, že se předem domlouvaly vítězné firmy v tendrech, což provázela korupce. 

Vše údajně organizovala někdejší ředitelka kladenské nemocnice Kateřina Pancová a její přítel, náměstek krajských nemocnic Petr Kott. Ten byl dříve také poslancem a ředitelem středočeské pobočky Všeobecné zdravotní pojišťovny. Rath podle žalobce o manipulacích věděl coby hejtman kraje a dělil se s dvojicí lékařů o úplatky. V kauze se od srpna koná u Krajského soudu v Praze proces.

Kauzu rebelů v ODS imunita kryje

Na konci října rozhodoval Nejvyšší soud také o tom, zda poslanecké imunita kryla bývalé poslance ODS Marka Šnajdra, Ivana Fuksu a Petra Tluchoře. Ti čelili obvinění z přijetí úplatku ve formě postů ve státních firmách za to, že se vzdají poslaneckých mandátů. V tomto případě se podle NS na toto jednání imunita vztahovala i přesto, že dohoda nemusela být dojednána na sněmovní půdě. Jednotlivé skutky podle něj nelze oddělit a samotné vzdání se mandátu je chráněno imunitou. 

„Státní zástupce podal návrh, ve kterém specifikoval jednotlivé skutky poslanců jako celek. Nejvyšší soud k tomu říká, že nelze jednotlivé skutky od sebe oddělit a vzdání se mandátu, které bylo jakýmsi vrcholem celého skutku, je chráněno imunitou podle ústavy,“ uvedl mluvčí soudu Petr Knötig.