Vědecká rada: ÚSTR potřebuje kvalifikovanější badatele a pluralitu názorů

Praha - Primárním cílem Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) by měla být podle jeho vědecké rady personální stabilizace po letošní výměně ředitelů ústavu. Rada navrhla také zlepšit kvalifikaci badatelů, kterou pokládá celkově za podprůměrnou, a podporu větší plurality názorů a výkladů při zkoumání doby nacismu a komunismu.

Vědecká rada, která je poradním orgánem vedení ÚSTR, to dnes uvedla v závěrech stostránkové zprávy, v níž hodnotila odbornou činnost ústavu. To už předem vyvolalo kritiku části zaměstnanců ústavu, podle nichž bývalí komunisté sedící v radě údajně „kádrují“ antikomunisty. Rada naopak označila za přínosné, že je v jejích řadách „zastoupeno širší spektrum přístupů a pohledů“.

Podobný přístup doporučila také při badatelské činnosti, neboť podle ní „není přípustné mít jakoby 'předem jasno' o výsledcích svého zkoumání“. „Čestnému záměru lépe porozumět důvodům vzniku a fungování totalitárních režimů bychom prokázali medvědí službu, kdybychom své analýzy opírali pouze o zjednodušenou šablonu jakéhosi souboje dobra a zla nebo dvou pevně daných táborů,“ uvedla rada.

Předseda vědecké rady, švýcarský historik Adrian Portmann (von Arburg) považuje za hlavní řešitelnost všech problémů, na něž zpráva poukázala, v dohledné době. V zájmu fungování ÚSTR by podle něj bylo třeba napravit komunikaci mezi uskupeními zaměstnanců ústavu. „Mezilidské vztahy v té budově jsou bohužel někdy i přímo zkažené,“ řekl.

Předseda vědecké rady ÚSTR Adrian Portmann (von Arburg)
Zdroj: ČT24

Členové rady ocenili fundovanost mnohých badatelů. Celkový kvalifikační profil zaměstnanců ústavu, kteří jsou zapojeni do jeho výzkumné, dokumentační a vzdělávací činnosti, je ale podle rady ve srovnání s jinými domácími institucemi „stále ještě jednoznačně podprůměrný“. Kvalifikační úroveň doporučila rada zvýšit například zavedením kariérního řádu, aby se do pěti let nejméně 70 procent všech odborných zaměstnanců mohlo vykázat dosaženým postgraduálním vzděláním.

Rada se od června zabývala 27 současnými projekty ústavu. „Většinu projektů lze hodnotit příznivě, z toho nemalou část dokonce velmi pozitivně,“ uvádí se obecně ve zprávě. Podle ní ale ke všem projektům měli oponenti výhrady. Navrhovali třeba upřesnění metodiky, rozšíření, či naopak zúžení tématu nebo spolupráci s dalšími institucemi.

Daniel Herman Bývalý ředitel ÚSTR Daniel Herman: „Myslím, že výsledek odpovídá situaci, a jsem rád, že vědecká rada ocenila některé projekty, které jsme zahájili. Když jsem odcházel, říkal jsem, že předávám ústav v té nejlepší kondici za celých 5 let jeho trvání. Myslím, že i tato zpráva to potvrzuje.“


Proto také rada doporučila ústavu do konce příštího roku přijmout sevřenější koncepci, která by závazně stanovila krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé priority, a to s přihlédnutím ke konkrétním historickým tématům, formám zpracování a prezentace, ale také k daným finančním a personálním možnostem.

Video Brífink vědecké rady ÚSTR k hodnocení odborné činnosti ústavu
video

Brífink vědecké rady ÚSTR k hodnocení odborné činnosti ústavu