Praha – Pražský IKEM slaví. Loni provedl 50 transplantací srdce, což je nejvíc od přelomu tisíciletí. V posledních letech se zlepšuje prognóza transplantovaných pacientů – víc než čtyři pětiny žijí s darovaným srdcem přes deset let. A lékaři v IKEMu tuto operaci považují za rutinní záležitost. Počty dárců rostou téměř u všech orgánů. Často se přitom podaří pacienta zachránit jenom díky příbuznému dárci.
Rok 2013 v IKEMu: Každý týden jeden člověk nové srdce
Loni dostal v IKEMu každý týden jeden člověk nové srdce. „Jsme rádi, že jsme docílili hranice 50 transplantací srdce za rok. Máme takové zprávy, že jich máme více než kolegové ve Vídni,“ konstatoval ředitel IKEMu Aleš Herman. Transplantace srdce se v pražském IKEMu provádějí už téměř 30 let. Za tu dobu jich bylo celkem 935. IKEM je jednou ze dvou tuzemských nemocnic, které tyto zákroky dělají, druhá je v Brně. Tam loni nový orgán dostalo 18 nemocných.
Jan Pirk:
„Od roku 1984, kdy úspěšný program transplantací srdce v IKEMu odstartoval, jsme provedli už 935 transplantací. Někteří z prvních pacientů, kterým jsme srdce vyměnili v prvním roce programu, stále žijí a těší se dobrému zdraví. Některé z našich mladších pacientek mohly díky transplantaci srdce dokonce založit rodinu, návrat k práci a zálibám je samozřejmostí.“
První srdce se transplantovalo v Jižní Africe, bilo celých 19 dní
Ve světě si první úspěšný zákrok připsali lékaři v Kapském městě v roce 1967, pacient ale tehdy žil jenom 19 dní. Dalšímu prodloužila transplantace život o jeden a půl roku. V 60. letech probíhaly experimenty taky v tuzemsku nejprve na zvířatech. První lidskou pacientku operovali v Bratislavě v roce 1968, ale pět hodin po zákroku zemřela. „Nebyly dostatečně účinné léky k potlačení imunity, aby organizmus přijal to cizí srdce,“ vysvětlil kardiochirurg Jan Pirk.
Až v 80. letech se problém podařilo vyřešit. Dnes je transplantace srdce rutinním zákrokem. „Jestliže srdce nebylo nikdy předtím operováno, tak operace trvá 4 až 5 hodin. Když byl ten pacient připojen na umělé srdce, tak může trvat 6 až 8 hodin,“ dodal Pirk. Transplantace srdce významným způsobem zlepšuje stav nemocného. To lze pozorovat již v prvních dnech po operaci, rekonvalescence postupuje velmi rychle a pacienti se tak záhy vrací k normálnímu životu. Při hledání vhodného dárce se musí shodovat krevní skupina a rozhodující je i váha srdce.
IKEM
Podobná pravidla platí i u jiných orgánů, kde počty dárců také rostou. Nově dostanou dárci za operaci od státu kompenzaci. „Mají úlevy na daních, mohou požívat i správně nemocenskou, nekrátí se jim plat apod,“ podotkl ředitel Koordinačního střediska transplantací Pavel Březovský. Zákon dárcům přiznal náhrady ve výši až padesát tisíc korun. Když se dárce ledvin nebo jater nepodaří najít mezi příbuznými a známými, dostane se člověk, stejně jako u srdce nebo plic, na čekací listinu.
- Srdce je třetí nejčastěji transplantovaný orgán.
- Od přelomu tisíciletí v Česku kardiochirurgové provedli 867 těchto transplantací.
- Na druhém místě jsou játra - těch lékaři za 13 let vyměnili přes 1200.
- Nejčastěji se transplantují ledviny - takových zákroků u nás bylo od roku 2000 skoro 5400, při víc než pětistovce z nich přitom pacientům orgán věnoval živý dárce.
Vyhledáváním dárců se zabývají takzvaní koordinátoři. „Aktivně spolupracují s jednotlivými klinikami, které by mohly mít takové nemocné, kteří by byli potenciálními dárci orgánů, především se jedná o neurologii, neurochirurgii, kliniku anesteziologicko resuscitační,“ uvedl chirurg Petr Bachleda.
I když se daří vyhledávat stále víc dárců, problémy zůstávají především u transplantace plic, orgánu, který velmi rychle ztrácí svoji funkci. I proto lékaři hledají cestu, jak plíce před zkázou uchránit. Zkoušejí metodu, při které je napojí na mimotělní oběh a ventilátor, a tím se snaží zlepšit jejich funkci. Už brzy by tak mohli využít i orgán, který by jinak byl k transplantaci nevhodný.
Transplantace za rok 2013 (zdroj: ČT24)